„Jezdil jsem za dědečkem do Křince s bratrem na prázdniny. Chodili jsme za ním na pilu, kde pracoval jako noční hlídač. Pamatuji si i jeho psa," popisuje vnuk Vladimíra Přikryla Jan Černý. Právě 
v Křinci válečný hrdina strávil několik let svého života poté, co jej vyčerpaného a nemocného v prosinci 1953 komunisté propustili z vězení.

Do armády se vrátit nemohl. Musel se živit jako dělník 
v nymburské Frutě a jako noční hlídač na pile v Křinci. „Pamatuju si tady ten park a hřiště. Chodili jsme sem s dědou na procházky," vzpomíná se slzami v očích Jan Černý, kterého sobotní události v Křinci dojaly. Pro něj a pro celou jeho rodinu jsou akty jako odhalení pamětní desky skutečnou satisfakcí za křivdy, které musel jeho dědeček prožít.

„Maminka ovdověla, když jsem chodil do čtvrté třídy. Vychovávala nás prakticky sama. Dědeček zemřel, když jsem měl 11 let," líčí vnuk generála Přikryla Jan Černý. Sklonek života důstojník strávil na Plzeňsku, kde v tu dobu žila jeho dcera Jarmila.

Byl to přísný dědeček

„Dědeček na nás byl přísný a byl také šetrný 
a skromný," popisuje jeho vnuk. Kladné vlastnosti připomněl i přítel rodiny Přikrylových. „Generál Přikryl byl skutečný vlastenec, miloval svůj národ a pravdu. To byly základní principy jeho života. To, že mu bylo znemožněno zplna naplnit tyto ideály, bylo zásluhou nepřátel z českého národa, kteří neměli úctu k člověku. To, co od nich musel vytrpět, nechci ani vyprávět. Byly to opravdu zvířecí metody," popisuje rodinný přítel.

Připomíná, že zásluhu na jeho uvěznění měl Rudolf Slánský, kterého režim nakonec také zavraždil. „Setkal se 
s ním ve Slovenském národním povstání. Zastával tam funkci politického komisaře. Generál Přikryl mu tehdy řekl, že sovětští partyzáni vykrádají vesnice, znásilňují ženy a vraždí rukojmí a to nechtěl Slánský slyšet."

Generál Vladimír Přikryl
Narodil se v roce 1983 v Horních Studénkách v učitelské rodině. V březnu 1915 musel narukovat do rakouskouherské armády a v srpnu byl poslán na haličskou frontu. O roku později využil příležitosti a s celou svou rotou přešel k ruské armádě. V Rusku se přihlásil k československým legiím 
a do vlasti se vrátil až v roce 1920 přes Vladivostok, Japonsko a Spojené státy. Po válce v armádě přetrval. Absolvoval řadu kurzů a jako podplukovník setrval v armádě ještě krátce po Mnichovu. Odešel do civilu, avšak už v dubnu 1939 pomocí ilegální odbojové organizace Bílá růže odešel do zahraničí. V přestrojení za kněze se dostal oklikou do Francie, po obsazení země se přesunul do Anglie, kde měl bránit pobřeží. V roce 1943 však odjel do Ruska, pomáhal při bojích na Ukrajině a jako vedoucí elitní československé jednotky pomáhal Slovenskému národnímu povstání, kde se také setkal s Rudolfem Slánským. V armádě zůstal i po válce, dokud mu nebyla služba znemožněna.

Ještě v červenci roku 1945 nastoupil generál Přikryl jako velitel vojenského tábora 
v Milovicích, kde setrval až do února roku 1949. Postupně mu však ubývalo pravomocí, až vykonával jen jakési administrativní funkce. V květnu byl zatčen, vyslýchán a mučen a nakonec odsouzen na devět let za vykonstruované obvinění z přípravy vzpoury. Vězení opustil už v roce 1953, ale s podlomeným zdravím. Poté se usadil právě na Nymbursku. Rehabilitován byl 
v roce 1965, tři roky před smrtí. Vyznamenání se dočkal až v 90. letech in memoriam.

„Je to pro naši rodinu zadostiučinění. Je škoda, že se toho nedožila moje matka, zemřela před rokem Musím uznat, že celá akce se velmi povedla. Mám z ní opravdu radost," hodnotí vnuk Jan Černý sobotní slavnost 
v Křinci. Pamětní deska zdobí dům na křineckém náměstí, ve kterém generál žil.

Po pietním aktu v areálu zámku následoval vojensko historický den s bohatým programem připomínajícím právě válečná období, která prožil generál Přikryl. Nechyběla ani bojová ukázka z 2. světové války, které se účastnilo více než 100 nadšenců z klubů vojenské historie z celé ČR.