Měla to být chlouba města s nejkrásnější vyhlídkou na celou Lysou nad Labem a okolí, nyní zeje prázdnotou v nedodělaném stavu. Řeč je
o klášterních terasách, které měly být otevřené už letos
v létě, a jejichž zásadní opravu firma nedodělala, přestože koncem minulého roku dostala od města proplacenou poslední fakturu. A nyní je navíc v insolvenci.

Terasy jsou součástí projektu, který se týká Zámeckého vrchu. Podle starosty Karla Otavy jde o dlouhodobý projekt. „Běží už mnoho let. Jednou z akcí byla právě rekonstrukce klášterních teras. Na opravu byly získané evropské dotace, firma, která práci dělala, pracovala do konce minulého roku, potom dostala zaplaceno a když jsem převzal v červnu funkci starosty, žil jsem 
v domnění, že práce pokračují, ale pak jsem se tam šel podívat a zjistil jsem, že je tam spousta nedodělků a firma pryč," říká starosta Otava. Město poté začalo dodavatelskou firmu na nedostatky upozorňovat, proběhla i schůzka se šéfem firmy, na které chtělo město harmonogram, kdy budou práce dokončeny. „Slíbili nám, že to do konce srpna dostaví a nakonec firma přišla s tím, že jdou do insolvence. Navíc stavba nebyla do dneška předána," popsal nynější stav starosta s tím, že není hotová skrývka zeminy včetně nepořádku, co po firmě zůstal, navezení patnácticentimetrové vrstvy ornice, výsadba sedmi set růží a dalších dřevin, chybí mobiliář osvětlení. Mlatové cesty jsou ve špatném stavu, protože byly dělané špatným technologickým postupem 
a dešťová voda je vždycky vymele.

Podle bývalého starosty Jiřího Havelky město spolupracovalo s dodavatelskou firmou čtyři až pět let 
a žádné problémy nebyly. „Dohled nad stavbou měl odbor školství a kultury, projektová manažerka. Během stavby se prováděly kontrolní dny, kterých se účastnil také Národní památkový ústav. Vždy se dělal soupis skutečně provedených prací a na základě toho jsme propláceli faktury," vysvětlil financování stavby na terasách podle svého pohledu bývalý starosta Jiří Havelka, který také poslední fakturu dodavateli podepsal.

Od začátku revitalizace 
v roce 2012 byly po odstranění náletových dřevin, popínavých rostlin a špatného materiálu vystavěny z režných vápencopískovcových cihel nové zdi podle vzhledu z 19. století. Při stavbě se využilo původní dochované ztužení zdiva ocelovými trny. Zdi se zvyšovaly o sedmdesát centimetrů nad původní terén a na jejich korunu byly ve spádu položeny pískovcové desky.

V letošním roce měly být práce dokončeny. Na horní terase měla vzniknout kavárna a střední terasa měla sloužit jako otevřená galerie M. B. Brauna. Na spodní terase je počítáno s obnovenou vinic, na které už nyní je město domluveno s partnerským městem Břeclav. „Dohodl jsem se se starostou, že by do výsadby zapojili vysokou vinařskou školu. Snad se to po tolika letech podaří," věří Karel Otava.

Celou věc mají nyní v ruce právníci, kteří mají vyčíslit škodu, aby bylo jasné, s jakou sumou se město přihlásí do insolvenčního řízení.

Klášterní terasy patří 
k bývalému klášteru bosých augustiniánů, který je od roku 1958 chráněnou kulturní památkou a spolu 
s areálem zámku stojí na takzvaném Zámeckém vršku, kde tvoří výraznou dominantu města.