Kolony aut, stavební ruch, nervózní řidiči. Jedním souslovím rozkopané Poděbrady.

Do stavebního a názorového víru lázeňského mraveniště jsme se vydali fotit a ptát se. „Jiráskovou ulicí jsem většinou projel, ale mezi Poděbrady a Choťánkami jsem si postál kvůli frézování,“ řekl Poděbraďák, čekající v autě před poštou. „Sám jsem cyklista, ale ty stezky ve městě mi přijdou na nic. Radši bych uvítal více parkovacích míst, tady před poštou většinou nezaparkujete,“ postěžoval si.

Peklo od závor k poště

Už asi dva měsíce se každý den odpoledne mění v těžko průjezdnou zónu Jiráskova ulice od pošty až k závorám na Žižkov. „Půlku ulice zabírají kupy dlažebních kostek, stavební stroje a dělníci. V horším případě stojí na druhé polovině nákladní tatry a ulice je několik minut absolutně neprůjezdná. V tom lepším případě je průjezdný jeden pruh, takže při přednosti z protisměru si taky pár minut postojíte,“ říka Vladimír bydlící v nedaleké ulici Karolíny Světlé.

Každé odpoledne při návratu domů si podle jeho slov prožívá malé peklo. Na druhou stranu chápe, že jinak se to asi vyřešit nedá. „Zato nechápu, proč ve stejné době se začal frézovat hlavní hradecký tah. A to nepočítám rozkopanou Studentskou ulici a další „Taxisy“, které město v těchto dnech skýtá,“ dodal.

Horší časy přijdou od pondělí

Frézovaný úsek jsme během dopoledne projeli dvakrát a jednou jsme uvízli v koloně na nadjezdu. „Kolony se v tuto dobu tvoří málokdy, horší je to v ranních a odpoledních špičkách,“ postřehl jeden z dělníků v Palackého ulici.

Jenže! V pondělí začne pokládka a provoz bude omezen do jednoho jízdního pruhu. To bude teprve pravá zkouška řidičských nervů a dost často možná i klaksonů. „Jiráskovou jezdím asi šestkrát denně a občas ji musím objíždět okolo, když je ucpaná,“ má zkušenost poděbradský cyklista. „Projet se tudy dá i bez slézání z kola, ale musíme jezdit opatrně. Za cyklostezky budeme rádi,“ pochvaluje si změnu cyklistka Jana Hněvsová z Poděbrad, která se po městě pohybuje zásadně na kole.

Jedni Poděbraďáci se těší na nové vnitroměstské cyklostezky, druzí je považují za zbytečné a uvítali by spíš více parkovacích míst. Všichni se v těchto dnech více či méně obratně proplétají centrem města. Ti zvídavější se ve středu přišli informovat a diskutovat do Centra volného času o vnitroměstských cyklostezkách.

Ty mají podle zastupitelů města nejen zjednodušit pohyb cyklistů centrem a přispět k bezpečnosti provozu, ale také třeba dostat více místních na kola a omezit tak hustý automobilový provoz. Projektant Martin Samohrd se inspiroval plně funkčními vnitroměstskými cyklostezkami v Holandsku. „Trasy v Poděbradech podle nich budou určeny ke každodennímu pohybu po městě, nikoliv jen za účelem rekreace,“ vysvětlil projektant.

Tvorbě projektu předcházela v roce 2001 pozorování. Sledovači rozmístění po městě zjistili, kterými trasami cyklisté jezdí a vytipovali nejzatíženější křižovatky. Na základě snížení počtu kolizních bodů pak vznikal nákres cyklostezek. „V Poděbradech jezdí na kole necelých osmnáct procent obyvatel a deset procent školáků,“ představila statistiky místostarostka Jiřina Soukupová a upozornila i na nemalý počet dopravních nehod způsobených cyklisty.

„Je to plýtvání penězi a hazard se zdravím lidí,“ zahájil diskuzi Tomáš Kalenda z Poděbradského fóra. „Uvítali bychom osvětu v pravidlech cyklodopravy a chování na cyklostezkách,“ nechala se slyšet zástupkyně seniorů. „Kde budeme parkovat?“ zněly hlasy obyvatel Riegrova náměstí a Fügnerovy ulice. Starosta oponuje tím, že ať se město snaží vybudovat cokoliv, vždy se najdou lidé, kteří brojí proti.

A patří vlastně in–line bruslaři na cyklostezku? Povrch z pískově žlutých dlaždic, které tvoří hladkou plochu, je určen i pro ně, ale nebudou si s cyklisty překážet?

Olga Havránková, Miroslav S. Jilemnický