Zastánci i odpůrci zrušení povinných domácích úkolů mají řadu zásadních argumentů. Příznivci zachování domácích úkolů jsou přesvědčeni, že pomáhají dětem k lepšímu prospěchu a upevňují si tak vědomosti získané ve škole. Děti se tak podle nich učí samostatnosti a zodpovědnosti za svěřený úkol. Jako třetí zásadní argument uvádí fakt, že rodiče se prostřednictvím úkolů dozvídají, co děti ve škole probírají, jak se jim daří látku chápat a díky tomu také navazují kontakt s učiteli.
S tím souhlasí i Alena Klimt z Nymburka. „Pro nás rodiče je fajn vědět, co ve škole probírají a zda tomu rozumí a jak jim to jde,“ uvedla mimo jiné ve své odpovědi.
Proti rušení domácích úkolů by byl i tatínek Tomáš Berný. „Abecedu, malou násobilku a sem tam nějakou básničku se podle mě malé dítě samo jen ve škole nenaučí, je potřeba to doma s rodiči procvičovat,“ je přesvědčen otec.
Své zastánce však má i varianta zrušení povinných domácích úkolů. I oni mají kvalitní argumenty. Jedním z nich je, že neúměrně zatěžují děti i rodiče v čase, který by měli využít jinak. Například sportem, společenskými aktivitami i časem jinak stráveným ve společnosti rodiny. Často jsou údajně úkoly výzvou spíše pro rodiče, než pro žáky a ve výsledku tak nic nevypovídají o tom, jak moc tomu dítě rozumí.
S tím souhlasí maminka Petra z Poděbrad, která si nepřála zveřejnit své příjmení. „Kdyby to aspoň vedlo k samostatnosti, ale někdy mám pocit, že jsou ty úkoly spíš pro nás rodiče. A pak, když se sejdou tři úkoly na druhy den, k tomu učení na dvě písemky, tak je ta zátěž neúnosná,“ je přesvědčena maminka holčičky chodící na druhý stupeň místní školy.
Podle dalších rodičů se také škola prostřednictvím domácích úkolů zbavuje své odpovědnosti za část vzdělávání. Děti dostávají někdy za úkol to, co učitel nestihl vysvětlit o hodině.
V Česku je diskuse o tomto tématu na začátku a v postoji se neshodnou ani odborníci, ani pedagogové a jak ukazuje náš průzkum, ani rodiče. Většina z našich respondentů přímo nedopověděla na to, zda úkoly zrušit či nezrušit. Když však pročteme jejich odpovědi, mírnou převahu budou zřejmě mít ti, kdo se zrušením úkolů nesouhlasí.
Je na čase zrušit povinné domácí úkoly? Ano, proč? Ne, proč
Michal Brabec, Nymburk
Za mě nerušit, aby měly děti taky nějaké domácí povinnosti a učily se domácí práci, kterou třeba využijí na střední nebo vysoké škole. Úkoly však zajímavé, kreativní, ideálně žádný dril.
Rony Brzák, Nymburk
Nevšiml jsem si, že by dcera brala domácí úkol jako povinnost, natož zlo. Vždycky mám dobrý pocit, že jejich zpracování jí učí cílevědomosti, svědomitosti a touze něco zvládnout a něco se naučit. Takže za mě určitě smysluplné a zajímavé domácí úkoly nerušit.
Milu Hornová, Mnichovo Hradiště
Nesmí jich být mnoho, synové už jsou dospělí, ale nerada vzpomínám, když jsme seděli u úkolů s malým školáčkem, pomalu celé odpoledne, venku hezky.…
Kristýna Hornychová, Rožďalovice
Za mě je to docela těžká otázka. Mně kolikrát přijde, že je těmi úkoly doslova dusí a ,,ovoce“ to stejně nepřinese. Podle mě toho mají dost ze školy. Jako my z práce, taky chce tvá hlava odpočívat. Nějaká ta příprava na další den/dny, proč ne (například na písemku). Nedokážu tedy odpovědět na 100 procent, jestli zrušit či ne.
Pavel Šimák, Nymburk
Je to o vyváženosti. Pokud to bude o tom něco si zopakovat formou zábavného cvičení, tak, aby si dítě pouze procvičilo to, co už je ze školy probráno, pak asi proč ne, naučit se pár nových slovíček do cizího jazyka, proč ne, ale drtit referáty celé dny, k tomu vypracovávat úlohy z matiky nebo drtit celé stránky z jazyka je prostě špatně. Dítě se má učit ve škole, s učitelem, od toho do školy chodí. Když je dítě od osmi ráno do dvou odpoledne ve škole, pak má ještě zmáknout doma úkoly ze dvou nebo tří předmětů - a třeba i s pomocí rodičů, neodpočine si to dítě a rodičům to taky úplně na náladě nepřidá. Zodpovědnosti a cílevědomosti se dá učit i doma prováděním domácích prací, sportem atp.
Petr Prochor Procházka, Nymburk
Na školu jako instituci jsou kladeny stále větší nároky. Domácí úkoly jsou dobrým způsobem, jak alespoň část zodpovědnosti za intelektuální rozvoj člověka ponechat na rodině. Situace, kdy děti nebudou mít doma žádný důvod se na školu připravit, způsobí podle mne ještě pomalejší postup v rámci vyučování ve škole.
Karolína Kvízová, Nymburk
Jsem pro zrušení, někdy to jsou hlavně úkoly pro rodiče. A po škole by se mělo odpočívat. Možná pár úkolů bych nechala, třeba dobrovolných.
Jakub Marvan, Nymburk
Za mě nerušit. Alespoň při dělání domácích úkolů vidím, jestli tomu dítě rozumí nebo ne.
Alena Klimt, Nymburk
Všechno má svůj smysl, i domácí úkoly. Mimo zopakování si učiva je to i způsob učení se vlastní odpovědnosti plnit mimo dozor školy povinnosti. My jsme domluvené od poloviny 1. třídy s paní učitelkou, že jim nemáme úkoly připomínat. Maximálně dostanou zapomněnku, ale v té dětské řevnivosti to už něco znamená. A pro nás rodiče je fajn vědět, co ve škole probírají, zda tomu rozumí a jak jim to jde. Opomíjím tedy nároky na rodiče rozumět tomu taky, u všech takových otázek je to úhlu pohledu.
Tomáš Berný, Krchleby
Abecedu, malou násobilku a sem tam nějakou básničku se podle mě malé dítě samo jen ve škole nenaučí, je potřeba to doma s rodiči procvičovat. U středoškoláků rozumím, že se jim nechce psát po večerech eseje, ale copak se dá napsat smysluplný sloh ve škole za 45 minut?
Petra, Poděbrady
Kdyby to aspoň vedlo k samostatnosti, ale někdy mám pocit, ze jsou ty úkoly spíš pro nás rodiče. A pak, když se sejdou tři úkoly na druhý den, k tomu učení na dvě písemky, tak je to už neúnosné.
Klára Jilemnická, Městec Králové
Nerušit. Přiměřené množství je příprava a opakování, a jako rodič mám možnost nahlédnout, co se ve škole zrovna probírá. Přístup je pak na učitelce, když vidí, že je úkol špatně, nebo možnost volby úkol pro neporozumění nedělat. A z českého jazyka jsou letos úkoly po změně paní učitelky úplně super úžasný! A dobrovolné, a pak také dle toho hodnocení.
Honza Kejt Lejsek, Nymburk
Domácí úkoly jsou jedním z důvodů sociální neprostupnosti. Dítě, jehož rodiče na to nemají (čas, mentální kapacitu, zájem… cokoliv), tím pádem má horší šanci dosáhnout lepšího vzdělání než dítě, kterému jeho rodiče s úkoly v případě potřeby pomáhají. Tak jednoduché to je.
