Jenže škola, která má velký převis poptávky nad nabídkou, která si děti vybírá, nemusí být dobrá škola. Jen se díky možnosti výběru žáků nemusí konfrontovat s dětmi, které mají vzdělávací problémy. To je velká chyba v posuzování kvality, zakořeněné v široké rodičovské a částečně i v pedagogické veřejnosti. To si myslí Jana Straková, pedagožka a přední odbornice na výzkumy týkající se vzdělávání. Právě ta přijala pozvání do již šesté Inspirativní kavárny, besedy pedagogických odborníků s rodičovskou veřejnosti v nymburském Hálkově divadle.

Zastánkyně společného vzdělávání připomíná, že v hodně diferencovaných společnostech existuje vždy skupina lidí, kteří jsou velmi málo vzdělaní. „To, jak se společnosti žije, záleží podle mého názoru na tom, jak jsou vzdělaní ti nejméně vzdělaní. Když je celá společnost na určité úrovni, funguje lépe. Pokud je ve společnosti nevzdělaná skupina, zvyšuje to výdaje na potírání kriminality, na zdravotní péči…" říká Jana Straková s tím, že inkluzivní vzdělávání je možnost, jak nerovnosti ve vzdělávání snížit.

Odbornice ovšem dodává důležitou věc. Pokud se mluví o společném vzdělávání, musí se týkat skutečně všech dětí. „Musíme se umět v rámci systému společného vzdělávání postarat i o ty děti, které mají tendenci odcházet do výběrových škol. Bez nich nemůže inkluze dobře fungovat," říká Jana Straková. Naše veřejné školství má však v tomto směru značné rezervy. Svědčí o tom i nárůst soukromých škol, jejich počet vzrostl za posledních 10 let asi o polovinu. „Ne všechny soukromé školy mají stejnou kvalitu. Někdy je rodiče zakládají proto, aby se jejich děti nemusely podřizovat jakýmkoliv pravidlům, a tady může vznikat velmi nezdravé prostředí," varuje odbornice.

Ilustrační foto.
Nepůjde elektřina, zavírají obchody a další služby