Příchozí zasvěceně provedl historik Jakub Potůček, jehož doménou je především historická architektura. V daném případě se pak zhruba čtyřicet zájemců dozvědělo řadu věcí také o komplikovaném systému radiotelegrafního vysílání, kterému v tehdejší době i dnes dokonale rozumí jen velmi úzká část odborníků. „Vlny radiotelegrafního vysílání neměly takový wow efekt, jako později například šíření obrazového signálu,“ poznamenal Potůček.

Příchozí zasvěceně provedl historik Jakub Potůček:

Zdroj: Deník/ Miroslav S. Jilemnický

Radiotelegrafní věže i zázemí v nádherné stavbě, která je dnes součástí golfového klubu, zažily během 20. století řadu zajímavých okamžiků. Chvíle, kdy na ně nejen Poděbradští mohli být hrdí včetně zmíněného prvního vysílání do zahraničí, ale také temné časy v době studené války, kdy vysílačka sloužila jako rušička pro vysílání zahraničních stanic jako Svobodná Evropa a Hlas Ameriky. V současnosti je jejich vlastníkem od roku 2019 poděbradský podnikatel Pavel Louda, který letos na jaře nastínil, jaké má s objektem a jeho okolím plány do budoucna. "Nyní se pracuje na studii využití budovy pro volnočasové aktivity dle plánovaného záměru,“ řekl Louda. Jaký konkrétní záměr se pod volnočasovými aktivitami skrývá, neupřesnil.

V rámci Dne architektury se v pondělí navečer na hodinu otevřely brány poděbradské unikátní památky. Telegrafní radiostanice se stopadesátimetrovými stožáry má za sebou pohnutou stoletou historii.Zdroj: Deník/Miroslav S. JilemnickýVýkonnou vysílací stanici pro spojení Československa se zahraničím se rozhodl stát vybudovat v roce 1921. Ze tří variant, kde mohla stát, nakonec byly zvoleny Poděbrady. Dodnes ceněná rondokubistická stavba architekta Bohumíra Kozáka byla postavena v letech 1922 a 23. Technické vybavení dodala tehdy vyhlášená francouzská firma a dlouhovlnná vysílačka byla zavěšena na zmíněné stožáry. První vysílání se uskutečnilo 19. března 1923 jako první radiotelegrafické spojení Československa se zahraničím. Z Poděbrad došly první zprávy do Paříže, Bernu a Bukurešti. V následujících letech se řešil problém spojení na delší vzdálenost a výsledkem bylo to, že 31. srpna 1936 stanice zahájila cizojazyčné vysílání Československého rozhlasu do Severní Ameriky.