Joo: Nejlepší thajskou polévku z celého Thajska umí má žena

Principál známého cirkusu Jo–Joo Jaromír Joo je milý, usměvavý chlapík. Navštívil jsem ho ve Zbožíčku na Nymbursku, kde žije se svou ženou Marcelou a dětmi, a kde má zimoviště také jejich cirkus. Na dvoře se prostě místo psa prochází třeba tygr. Je v kleci, nebojte. „Občas chodím venčit tygra nebo pumu normálně na vodítku tady do blízkého parčíku. Místní si už zvykli,“ vypráví Joo a jeho historky by vydaly na knihu.
V našem seriálu o vaření na mě vybalil thajskou polévku. „Už jsem měl čtyři talíře,“ hlásil, když jsem dorazil.

Proč jste si pro nás připravil zrovna thajskou polévku?
Miluji Thajsko jako takové. Jednu dobu jsem měl takovou vizi objevit stát nebo oázu, kde budou samí usměvaví, hodní a hezcí lidé. Pak jsem pochopil, že taková země existuje, je to Thajsko. A thajskou polévku jsem si vybral, jelikož thajská kuchyně je jednou z nejlepších na světě.

Čím?
Je v ní hodně mořských plodů, to já mám rád. A také rýže na všechny možné způsoby. Jídla jsou ostrá a zároveň lehká.

A konkrétně vámi a ženou připravená thajská polévka?
Je pálivá s kokosovým mlékem, to jí dělá barvu. Žena do ní dává více hub. Pak tam jsou chilli papričky, krevety, někdy normální rybí filé. V Thajsku si dáte na každé pláži pokaždé trochu jinou thajskou polévku. Mimochodem nejlepší thajskou polévku z celého Thajska umí moje žena.

Jaká jídla preferujete?
Já musím mít dvakrát až třikrát týdně rybu. Deset sezón jsme vystupovali s cirkusem ve Skandinávii. Mám rád mořské ryby na pánvi s rýží a opečenou mrkví. K tomu pár olivek a cibulku. Například norská rybí polévka je vynikající.

Vaším věrným kamarádem je herec Boleslav Polívka.
Ano, vystupoval jsem v jeho Manéži a každý rok na jeho farmě. Jednou se na mém hrochovi vezl i zpěvák Waldemar Matuška (a ukazuje mi fotografii na stěně v kuchyni – pozn. aut.).
Bolek nás nedávno navštívil a věnoval mi knihu Farma. Představoval jsem mu svého správce, pana Protivného. Ano, správce musí být protivný, odpověděl Bolek s humorem jeho vlastním.

Nestýská se vám, když jste na cetách, po české kuchyni?
Ani tak moc ne, když je nejhůř, Marcela si půjčí kuchyň a něco domácího uvaří. Nedávno smažila v Číně bramboráky. Jo a řekni to o té svíčkové, vybízí manželku.
Marcela Joo: Odjížděla jsem z Hong Kongu, kde jsme měli show na scéně Holiday On Ice a ptala se vystupujících, co by chtěli příště přivézt. Dovez nám svíčkovou, žadonili. Tak jsem navařila kotel svíčkové, ale z každé dózy tekla. Nakonec jsem ji přivezla v PET lahvích od Coly (smích).

Co vaše zvířata, dostanou něco od oběda?
Marcela Joo: Ono toho po něm moc nezbyde (smích).
Jaromír Joo: Jeden tygr se〜žere denně 25 až 30 kilo
masa. Mám plné mrazáky a ještě asi dvě tuny žrádla v zemi.

Prozraďte čtenářům nějaká zajímavá jídla, která vám chutnají?
Tak třeba bigoš, to je polská polévka ze tří druhů masa. Když jsme byli v Las Vegas, tam mají v kasínu New York úžasné preclíky. K tomu prodávají různé omáčky.

Co vám venku chybí z domácích potravin?
Jednoznačně chleba a mochovské rohlíky. Ve světě mají místo chleba takovou vatu, v Thajsku seženete pouze toustový chléb. V celé Asii je jídlo lehčí, proto tam také není tolik obézních lidí.

Vrátil jste se z besedy v Praze. S kým jste besedoval?
Jezdím nyní do slepecké školy na Loretánském náměstí. Vyprávím jim o cirkuse. Oni z keramiky vyrábí koně, misky. Dohodl jsem se s učiteli, že jim tam dovedu malého tygra a oni ho pak vyrobí. Ten, kdo vyrobí nejhezčího tygra, pak u nás v cirkuse stráví prázdniny.

Máte velkou kuchyň i jídelní stůl.
Podařilo se mi prosadit, že v neděli se sejde tady ve Zbožíčku skoro celá rodina. Sejde se kolikrát i 22 lidí. Zveme také kamarády. Brácha jezdí z Horních Počernic.
Marcela Joo: Naposledy jsem vařila obalovaný květák a lilek s bramborem, k tomu takovou polevu a zeleninový salát. Jaromír Joo: Já v kuchyni pomáhám, ale oni to někdy nazývají buzerací (smích).

Je o vás známo, že občas spíte s tygrem, pumou…
Jo, to je už normální. Já ale přespávám ve světě na neobvyklých místech. Na obětištích, hradech. Jako kluk jsem četl knihu o Napoleonovi. A on tam říká, že přespal ve sfinze. Od té doby to ve mně začalo hlodat.