Dnes se vydáme z Thétu v Maďarsku a skončíme u nalezené svačiny, která našemu poutníkovi přišla vhod.

24.9.2010 (22, 382, 500 = km za den, km vzdušnou čarou, km celkem ušel)
K večeru je to tu velká romantika, jsme totiž u krásného hradu Czesnek a kempujeme. Jsem ve čtvrtině cesty a oslavuji to malou becherovkou s Evou. Je to svatební Becherovka od Dagmary a Einara, kterou dostala Evy ségra.

25.9.2010 (13, 392, 513)
Dnes fučí vítr a žene na nás mraky. Jdeme po turistické značce asi 3 km krásným údolím, jsou tu dokonce i skály, neodjištěné. Do Zircu přicházíme asi ve 3 hodiny. Rychle najdeme informace, a tady nám radí hotel Rézkakás - luxus za rozumnou cenu, 27 Euro pro dva.
Je to tu paráda, pereme a jdeme na procházku. Zirc je maďarské, nejvýše položené město, 7 500 obyvatel, krásné, s velikým opatským chrámem ve svém centru.
Za ním se nachází rozlehlé arboretum s milionem květin a rostlin z celého světa. Co mohu ještě doporučit je Peksék - pekařství Horváth, které má ve městě několik poboček, ve kterých můžete zakoupit perfektní pečivo. Eva jede zítra ráno do Brna obhajovat diplomku. Tak večer rozdělujeme věci do báglů. Večer probíhá vyhodnocení sběračské soutěže, co víc vyhazují lidé podél silnic - cigarety (Petr) vs. plechovky (Eva). Vyhrává Eva v poměru 15:10.

26.9.2010 (37, 409, 550)
Ráno vstáváme dost brzo a probíhá dojemné loučení. Když vše dobře dopadne, sejdeme se v Káhiře. Já chvíli čekám na lepší počasí a když mi dojde, že už to lepší nebude, jdu po hlavní silnici a potom i vesnicemi k Balatonu. Jsem promočený a je mi teskno.
Spím přímo na břehu jezera na opuštěné městské pláži. Přeju si lepší počasí a Evu. Spacák je jedna z věcí ze svaté trojice batoh, boty, spacák. To jsou věci, které když ztratíte nebo je zničíte, tak máte vážnej problém.
Nedají se nijak moc seriózně nahradit. Tak právě tento pilíř mé svaté trojice mě Eva zapůjčila nový. Je to fungl nový Sir Joseph, je sice o 300 g těžší nežli můj spacák, ale je to úplně jiná liga. Teď jsem v něm spal u Balatonu ve velmi větrné a neklidné noci a řeknu vám, je to fakt mazec. Zevnitř nepronikne přes peří čelovka a po vytažení z báglu úplně vidíte a i hmatáte, jak se spacák nadechuje. Navíc vnitřní kapsička na zip je ideální na 100 Euro v případě, že by vám někdo v noci čórl bágl. Hlavní je ovšem teplo. Do spacáku je nejlepší vlézt jen v tričku a slipáčích bez ponožek. Jediné, co se za takový komfort platí, je váha a samozřejmě peníze, které stojí pořízení.

27.9.2010 (37, 436, 587)
Dnes jdu skoro celý den kolem Balatonu až do Siofóku. Balaton má po dešti kalnou vodu a je fakt neuvěřitelně mělký, šel jsem kus jen s vyhrnutými nohavicemi. Celý břeh obrovského jezera je kam až oko dohlédne zastavěn domy. Na přírodu tu toho už bohužel mnoho nezbylo. Siofók je speciální město plné pouťových atrakcí, bufetů, obchůdků, které jsou ale v tuto dobu zavřené a tak to vypadá, jako by tu vybuchla vodíková puma a nic živého tu nezůstalo. Poté odbočuji na silnici směr Tamási. Spím pod posedem u obce. V noci ale začíná krápat a tak přebíhám dva kilometry na pročůranou vlakovou zastávku.

28.9.2010 (41, 472, 628)
Ráno mám štěstí, nemám moc jídla a tak snídám jenom sušenku. Po jednom kilometru ovšem nacházím zcela čerstvou vyhozenou svačinu: potlučený banán a dva tlusté krajíce chleba s výtečnou slaninou. Důvodem vyhození byla asi paprika, která šeredně pálila. Tu jsem vyhodil, odřízl ukousnuté a zbaštil to všecko.

Pokračování seriálu v sobotu 7. května

Autor: Petr Polák