Konkrétně se připravují dvě nařízení, první se zabývá obnovitelnými zdroji, druhé upravuje podobu trhu s elektřinou. Podle Jana Freidingera, zástupce organizace Greenpeace, která nedávné setkání na půdě Evropského parlamentu iniciovala, jsou Kněžice spojujícím elementem měst a obcí, neziskových organizací i zeleného byznysu.

„V Kněžicích se povedlo to, co dlouhodobě prosazujeme: aby se výroba elektřiny vrátila zpátky ke komunitám, k lidem,“ vysvětluje Jan Freidinger. Obcí, které by si nejen elektřinu samy vyráběly, ale i skladovaly a za rozumnou cenu prodávaly, by měly být stovky, a ne pouze jedna.

Právě nová legislativa by měla vytvořit takové podmínky, aby se to lidem vyplácelo. Kněžice tady mohou předat cenné zkušenosti, neboť na cestě za energetickou soběstačností se potýkaly a stále potýkají s řadou problémů právě v důsledku nedostatečné legislativy. 

Zástupci samospráv včetně Kněžic, nevládních neziskových organizací a další zastánci této cesty ze všech koutů Evropy, kteří se sešli v Bruselu, se obávají, aby v budoucnu nedocházelo k podobným chybám, jako v případě fotovoltaických elektráren, jimiž jsou zastavěny rozsáhlé plochy zemědělské půdy. „Měly by to být naopak menší komunitní projekty, využívající například střechy obecních i soukromých objektů,“ říká starosta Kněžic s tím, že se tento princip týká nejen solární energie, ale zrovna tak například spalování biomasy, kterou mají komunity k dispozici, a dalších obnovitelných zdrojů.

Je nutno však počítat s tím, že proces schvalování legislativních úprav v rámci EU je poměrně složitý. V tuto chvíli lze říci, že finální podoba zmíněných nařízení bude k dispozici v příštím roce.

Kněžice se proslavily tím, že si vyrábí svoji elektřinu a teplo od roku 2006 v bioplynové stanici díky kogenerační jednotce a bioplynu, který se získává z odpadů. Teplem zásobuje přes devadesát procent napojených domácností, základní i mateřskou školu i dům s pečovatelskou službou. Plánují i lokální distribuční síť.