Šestačtyřicetiletá matka čtyř dcer a jednoho syna se svěřila se svými pocity a poznatky, a my s jejím svolením přinášíme autentické prožitky ze země, která se v posledních dnech stala nejsledovanějším místem na světě. „Cítím, že bych se k celé situaci, která se teď a tady odehrává, měla vyjádřit. Možná budu víc osobní, než je mým zvykem, ale asi je tahle upřímnost a otevřenost na pozadí současného dění na místě,“ říká na úvod Lenka.

Hranicí jsou naše děti, ženy, matky, babičky

Dlouholetá obyvatelka Tel Avivu odmítá v současné situaci spojovat stát Izrael s pojmem válka. „Sama pro sebe odmítám palcové titulky spojující Izrael a válku. Izrael neválčí, nýbrž stanovuje hranice,“ tvrdí rezolutně žena pocházející z Poděbrad. Hranicemi nemyslí vymezení území státu, ale hranice jako hodnoty, které chtějí Izraelci bránit, které chtějí uchovat a bez nichž odmítají žít. „Těmito hranicemi jsou pro nás naše děti, které si jdou zatančit. Oslavit mládí, krásu, život, lásku. Tou hranicí je neposkvrnit naše děti, matky, ženy, babičky v klidu svých domovů. A tuhle hranici si Izrael v těchto chvílích jde jasně vymezit,“ objasňuje Lenka.

close Lenka Nováková s nejmladším potomkem. info Zdroj: se souhlasem Lenky Novákové zoom_in Lenka Nováková s nejmladším potomkem.

Podle ní nebudou teroristé z Hamásu váhat obětovat palestinský lid. „Nikdy jim o něj nešlo. Peníze, které jim svět posílá, přetváří v ničivé zbraně, místo v domovy pro svůj lid,“ říká s tím, že naopak hlavní představitelé Hamásu žijí v nehorázném luxusu. Podle Lenky učí Hamás děti ve školách zabíjet a nenávidět. „Zatímco naše děti tady píší testy v hodinách arabštiny, nebo jsou v nemocnici léčeny arabskými lékaři,“ porovnává rozdílné přístupy obou stran.

Jejich jedinou metou je zabíjet

Arabští obyvatelé Izraele, i ti, co žijí na území Pásma Gazy, mají podle ní možnost v Izraeli pracovat, vydělávat peníze pro své rodiny, ale hlavně se mohou na izraelském území pohybovat beze strachu o život. „Opačně to bohužel nefunguje. Důvod? Hamás. Hamás jsou teroristé, ne radikální hnutí. Jejich jedinou metou je zabíjet. Ani jejich vlastní život jim není svatý. Rádi zemřou ve jménu svého fanatismu. Cílem je vyhlazení židovského lidu. Čím se tohle liší od nacismu?“ ptá se dřívější obyvatelka Poděbrad.

Vybavuje si jednu vzpomínku z dětství. „Když jsem jako malá holka viděla film z války, chtěla jsem být taky židovka. Tak mi bylo líto těch dětí, co je vzali od maminek…A teď? Je ve mně ten stejný pocit. Udělat tohle solidární gesto a stát se židovkou. Ne kvůli víře v Boha. Na to náboženství nepotřebuji,“ pokračuje Lenka.

Shořel nám dům, pomáhali i úplně neznámí lidé

Váží si toho, že až na jednu výjimku jí v Izraeli nikdo nedal najevo, že židovka není. „Nikdy! Byla jsem tu doslova adoptována místními lidmi, mám zde přátele, s kterými se máme vroucně rádi, cítím se tu přijímána, milována, respektována,“ popisuje svoje postavení a dokládá to na relativně nedávné události.

V Tel Avivu žije i Slovenka Diana Atzmon Weinberg:

| Video: Youtube

„V den, kdy jsme jeli do porodnice s mým pátým miminkem, prvním chlapečkem, nám shořel dům. A tito přátelé, ale i lidé, které vůbec neznám, nám do čtrnácti dnů ten dům dali do pořádku. Nakoupili pro miminko vše od začátku, sehnali dva kočárky, tři ohrádky, tři autosedačky, postýlku, přebalovací pult. Sousedky vypraly všechno prádlo ze všech našich skříni do poslední ponožky. Každý den holkám navařily, měly u koho spát. Když jsem se vrátila z porodnice, ještě týden mi vozily každý den teplé jídlo. Mně, nežidovce. Protože lidství, protože sounáležitost, protože láska. A proto jsem tady. A budu tu, i když je tu teď těžko,“ líčí své pocity žena, která o návratu do Čech kvůli napjaté situaci neuvažuje.

K moři nebo do kaváren teď nechodím

Lenčiny dcery spolu s vrstevníky po školní výuce třídí oblečení pro lidi, kteří do méně ohrožené části země utekli z jihu a žijí u místních rodin, nebo v hotelích. V Izraeli mají v těchto dnech stále krásné počasí a přes možná rizika míří část obyvatel Tel Avivu k moři. Kam to má i rodina Lenky zhruba pět minut cesty autem. „Před pár dny byla na chvíli u moře i má nejstarší třiadvacetiletá dcera. Otec její kamarádky holkám ukázal, kam se můžou v případě nebezpečí schovat. Je tam takový skalní výběžek. Ale nešla na dlouho. Já teď k moři, ani třeba do kaváren nechodím. I s ohledem na miminko. Může vzniknout panika, můžeme někam běžet a schovávat se. Mladí lidé v Tel Avivu dál do kaváren chodí, ale co vím, tak rodiny s dětmi teď omezily společnou zábavu a setkávání se na různých piknicích,“ líčí atmosféru posledních dnů.

Z Tel Avivu hovoří Lenka Nováková:

Z Tel Avivu hovoří Lenka Nováková | Audio: Lenka Nováková

Příbuzným a známým do Čech Lenka vzkazuje, aby o ni a její rodinu neměli obavy. „Nebojte se o nás. Naši úžasní sousedé mají nejmodernější kryt a máme celou minutu a půl na to se k nim dostat,“ říká s klidem. Izraelské vojáky, kteří hájí výše zmíněné hodnoty za dané situace považuje za hrdiny. „Jsem neuvěřitelně dojatá nad jejich odvahou a soucítím se všemi jejich maminkami, se všemi pozůstalými po obětech, s rodiči dětí, jenž se stále pohřešují, které byly uneseny. Ne, tenhle národ není ve válečné nenávistné emoci. Tomuhle národu krvácí srdce a dělá, co je nutné, aby přežil. A já ho miluji a vzdávám mu hold,“ zakončila Lenka Nováková.