Dům u Brzorádů na Boleslavské třídě

Kde v Nymburce bydlela? Božena Němcová přijíždí do Nymburka v červenci 1848 a setrvala ve městě do 8. února 1850. Němcová v době příjezdu měla 28 let, byla krásná, inteligentní a plná vlasteneckého nadšení. Vychovávala čtyři děti, spolu s manželem publikovali články v různých novinách, knižně jí vyšly pouze její Národní báchorky a pověsti.

Němcovi obývali byt v přízemí jednopatrového domu MUDr. Antonína Brzoráda na Boleslavské ulici čp. 243. Do bytu se vcházelo ze dvora po levé straně. Měli v přízemí velký pokoj a čeledník. V čeledníku byla velká pec na 12 pecnů chleba. U domu byla navíc veliká zahrada. Velký pokoj zahrnoval jednoduchou zelenou pohovku bez opěradel a polštářů a 4 židle stejné barvy (ještě část svatební výbavy Němcové), okrouhlý stůl o jedné noze s nalepenými obrázky krajin (naopak svatební dar ženicha Josefa Němce nevěstě) a polička na knihy.

U okrouhlého stolu Němcová psávala dopisy. Byt zdobilo ještě piano a knihovna. Zimmler vzpomínal, že z počátku svého nymburského pobytu Němcová nevedla domácnost a svěřovala vaření pro rodinu sousedce, která bydlela naproti přes ulici. Později pomáhala Němcové v domácnosti manželova sestra Anna, pocházející jako Josef z Nového Bydžova, a služebná Marie Wotová, dcera nymburského krejčího. V seriálu vystupovala pod jménem „Manka“. Dcera Dora Němcová na paní Wotovou vzpomínala roku 1913, že matku velmi obdivovala a snažila se jí ve všem napodobovat, v oblékání i v účesu, jen aby ji lidé za matčinu sestru považovali.

Dále se můžeme dočíst v zachovalé korespondenci a různě roztroušených vzpomínkách, že na dvoře domu Němcovým pobíhaly dvě ochočené slepice. První byla černá, proto se jmenovala Černoška a druhá kulhala, tak dostala jméno Šmajda. Němcová chovala pro radost dětem ještě psa, který se jmenoval Ořech a kanárka. Dora vzpomíná, že slepičky i pes musel zůstat u Wottových v Nymburce, avšak prý brzy zahynul steskem. Kanárek odjel s nimi do Liberce, avšak do Prahy roku 1851 už s nimi necestoval. V Praze si Němcovi pořídili nového psa a dali mu jméno „Vindišgréc“, v paměti rodiny však zůstal nejvíce zapsán další malý černobílý psík „Vidák“.

Cestování v polovině 19. století

Do Nymburka ještě v roce 1848 vlak nejezdil. Z korespondence Boženy Němcové se dozvídáme, že se před příjezdem do našeho města zdržela několik dní v Praze a Josef Němec zajišťoval vše potřebné s novým ubytováním. Tradiční způsob dopravy z Prahy byl v následujících desetiletích takový: drahou do Peček nebo Poříčan a odtud možno pohodlněji kočárem, nebo mnohem častěji 3 až 4 hodiny pěšky do města. Vlakové spojení Nymburka s Prahou bylo zřízeno až 4. října 1873. Zpočátku byla konečná stanice na Rohanském ostrově. Nové impozantní nádraží Praha - Těšnov (chcete-li Denisovo nádraží), kam zajížděly na dalších 97 let vlaky z Nymburka, bylo dáno do užívání teprve 10. května 1875, ovšem až do roku 1919 pod názvem Praha – severozápadní nádraží.

Radosti Josefa Němce

Josef Němec neměl snadnou práci, jeho obvod byl poměrně rozsáhlý - 5 vídeňských mil, tj. 37 km. Jako zaměstnanec finanční stráže bránil podloudnictví a přestupkům poplatkového zákona. Zjišťování těchto přestupků nebylo rozhodně populární. Z korespondence vyčteme, že manžel byl často na cestách, což je v souladu s tím, co víme, že Josef Němec vykonával práci velmi zodpovědně a poctivě. Když se vrátil do Nymburka, oblíbeným povyražením byly karty v hostinci U Pelikánů či ve vinárně U Fišerky (U Douděrů).

Další vášní mu bylo psaní bojovných článků do celostátních novin. V letech 1848-50 napsal daleko více článků než Božena. Energicky se angažoval v kritických komentářích kolem tzv. mcelského zázraku v letech 1849-50, kdy tři místní dívky měly několikrát zázračné mariánské vidění. Němec dával v Havlíčkových Národních novinách zřetelně najevo své protikatolické postoje a současně si vyřizoval účty s nymburskými faráři. Paradoxně ani církev neměla zájem na prošetření „zázraků“ a tudíž události upadly v rychlé zapomnění. Přitom se podobná událost opakovala v roce 1858 v Lurdech, kdy se Berandettě Soubirousové během pěti měsíců 18x zjevila Panna Maria. A kde jsou Lurdy dnes a kde jsou Mcely…

PAVEL FOJTÍK