„Ze 16 ventilovaných lůžek máme 14 lůžek s pacienty po covidu, u kterých je nezbytná pokračující intenzivní péče. Bojujeme o životy lidí, kteří by měli před sebou dalších pět až deset let kvalitního života, nebýt koronavirové infekce,“ říká primář oddělení následné intenzivní péče Anton Baluch.
Podle jeho slov se oddělení za půl roku proměnilo k nepoznání. „Na chodbách stojí stolky přeplněné ochrannými pomůckami, čepice, pláště, respirátory a chirurgické rukavice. Následná intenzivní péče dříve pro pacienty po úrazech hlavy, páteře, míchy nebo po závažných mozkových příhodách se změnila na post covidovou intenzivní péči,“ konstatuje primář z nymburského pavilonu H.
Jde zejména o pacienty se selháním plic následkem koronavirové infekce.
Kapacitu oddělení využívá i vedení nemocnice, i když v poslední době jde podle jednatelky Nely Gvoždiakové o menší počet případů. „S koronavirem bojují pochopitelně i jejich kmenoví pacienti. Když je potřeba a domluvíme se s nimi, využijeme jejich lůžka i pro naše pacienty,“ říká.
Oddělení následné intenzivní péče je podle primáře ve spojení s odděleními ARO všech blízkých nemocnic, pro které převezení pacientů do Nymburka znamená uvolnění lůžek pro akutní péči. „Uvědomujeme si vážnost zhoršující se situace s epidemií a naší prioritou je plynule navázat na intenzivní terapii ARO pacientů u nás na oddělení,“ vysvětluje primář.
Následná intenzivní péče firmy Chronicare v areálu nymburské nemocnice spadá do oboru intenzivní medicíny. Nejde tedy o dlouhodobou lůžkovou péči, dříve LDN, nebo o rehabilitační péči. Spektrum lékařských diagnóz, kvůli kterým na toto oddělení pacienti přicházejí, je pestré: od neurologických a interních až po posttraumatické.
