Veřejnost ovšem pobouřil jeho text Rok 1968: Brežněv udělal správnou věc. V něm schvaluje srpnovu okupaci Československa z roku 1968. Ne, opravdu nejde o nejapný žert.

„V tomto článku se hodlám věnovat zejména obhajobě sovětského stanoviska a toto zcela vědomě předesílám, aby nedošlo k nedorozumění, a pokusím se i vysvětlit důvody, proč jsem dospěl k názoru, že Leonid Brežněv v roce 1968 musel bezpodmínečně udělat to, co udělal, a že se zachoval jako státník, zatímco opěvovaný Dubček a jeho stoupenci předvedli to, čemu se někdy říká klasická „česká malost". Přitom stačilo jen málo k tomu, abychom měli „lidštější socialismus" bez hrozby invaze," píše na svém blogu Mašata.

Argumentuje tím, že měl Alexander Dubček povolit rozmístění Rudé armády už v únoru 68 a ne se zpěčovat.

Co si o tomto postoji myslí šéf poděbradských sociálních demokratů Jaromír Novák, jejichž je Mašata členem?
„Jedná se o názor jedince, 
a ten se diametrálně liší s členskou základnou ČSSD. O tom textu vím od úterý, konzultoval jsem to se členy. Pouze jeden se vyjádřil v tom smyslu, že každý má právo na svůj názor," uvedl Novák s tím, že vedení to bude řešit a rozhodovat, zda Michal Mašata zůstane členem strany, nebo mu bude pozastavena činnost.

„21.srpna 68 jsem se po 9. hodině nacházel v blízkosti letohrádku královny Anny v Praze. Když na nás začala z tankových kulometů střílet ta sovětská svoloč, jedna dívka vedle mě to dostala. Náhodou se tam objevila dodávka, tak jsme ji zastavili a děvče odvezli do nemocnice. Jestli takoví, jako ti, se zase dostanou k moci, tak pomoz Pán Bůh naší ubohé vlasti," píše v diskuzi pod článkem Kliment Zadkevic.

Co Mašata také píše na svém blogu

- Pád Novotného si vynutil Kreml a Dubček nastoupil proto, že jej Sověti považovali za poddajného člověka, který nebude klást odpor. Že to byl kardinální omyl, to nikomu v daný moment nedošlo. Kdyby byl namísto Dubčeka již tehdy – na počátku roku 1968 – vybrán Husák, tak k žádné invazi nedošlo, protože ten by Sovětům na jejich přání rozmístit v ČSSR Rudou armádu s nejvyšší pravděpodobností kývl, jenže „kdyby" historie nezná.
- Dubčekovským vedením byly ignorovány základní principy Studené války, že ani na Západě by něco takového (odklon od NATO) v této době nemohlo ani omylem projít. Všichni to ostatně věděli, jen „blbci v Praze" museli vyzkoušet „co to udělá", když se rozeběhneme hlavou proti zdi. Ne poprvé a ne naposled v české politice. To, co předvedl Dubček, je politika téhož řádu, jakou před ním předvedl třeba Beneš v Mnichově roku 1938.