Podle velitele nymburských hasičů Romana Zimy přitom není ani hromosvod dokonalou ochranou. „Leckdy blesk udeří i do domu opatřeného hromosvodem. Je to prostě příroda,“ krčí rameny. Jeho slova potvrzuje i Zbyněk Štajnc, který velí hasičské stanici v Mělníku, a vzpomíná na případ ve Vojtěchově, kde vyhořel po zásahu bleskem do základů starší rodinný dům. Hromosvod mu nescházel.

Přesto hasiči hromosvody nezatracují. Ve Vojtěchově šlo podle Štajnce o dřevěnou chalupu, jejíž odolnost vůči blesku byla menší ve srovnání se zděným domem.

V Pátku není dům po požáru po úderu blesku obyvatelný ani po několika měsících.

„Škody byly značné, shořela polovina elektroinstalace. Kouřem je zamořený celý dům, na všem jsou mastné saze. Ale už je to na dobré cestě,“ říká s nadějí Jiří Bulušek.

Cílem blesku se může stát i člověk. V otevřené krajině je přitom riziko větší než ve městě. Hasiči upozorňují především na nebezpečí zásahu bleskem zejména na vyvýšených místech, v bezprostřední blízkosti železných konstrukcí, vysokých osamocených stromů nebo vodních ploch.

„I ve městě by se lidé měli při bouřce co nejrychleji schovat. Když nejsou poblíž domova, tak třeba v hospodě nebo v nějaké veřejné budově,“ radí Štajnc.

Blesk