Nezvratný důkaz toho, že člověk, který se nevzdává a jde si za svým cílem přes všechny neúspěchy, má největší šanci splnit si své sny, je spisovatelka a ilustrátorka Lucie Seifertová z Poděbrad.

A tato nezdolná bojovnice přišla včera besedovat do nymburské knihovny s žáky deváté třídy Základní školy Tyršova. Jejím cílem bylo ukázat dětem, které mají před sebou přestup na další školu 
a nové životní zkušenosti , že ne každý, kdo je úspěšný, měl to štěstí jít přímou cestou nahoru.

Lucie Seifertová chtěla být ilustrátorkou prý už od mateřské školky. „To jsem věděla naprosto přesně, ale měla jsem samé neúspěchy. Už když jsme byli v mateřské školce a později v první třídě, museli jsme malovat například Auroru. Víte, co byla Aurora?," ptala se spisovatelka deváťáků. Ti reagovali nechápavě, protože se o Auroře ve škole už dnes neučí. „To byla loď, ze které se vystřelilo na začátku říjnové revoluce," vysvětlila Seifertová. „Všichni měli namalovaný výstřel žlutě, ale protože já jsem namalovala modré nebe a do toho žlutou čáru výstřelu, zezelenal mi. Pak jsem byla dávána jako odstrašující případ toho, že to neumím a navíc ještě neposlouchám."

Během besedy se děti dozvěděly, že takových neúspěchů měla Lucie Seifertová tolik, že by je mohla rozdávat. Dělala několikrát zkoušky na střední i vysokou školu, měla problémy s vydavatelem kvůli své nejznámější knížce Dějiny udatného národa českého, ale nikdy se nevzdala. Nakonec knihu vydala sama se svým manželem s velkým úspěchem a mnohými oceněními. „Říkám vám to tu proto, abyste se nevzdali při prvním neúspěchu," řekla s úsměvem plným optimismu spisovatelka.

Beseda ovšem nebyla jen 
o spisovatelčině životním příběhu. Lucie Seifertová je autorkou mnoha knížek, ta nejznámější, Dějiny udatného národa českého je harmonikové leporelo, které bylo také vyrobeno ve dvoumetrové výšce a sedmdesátimetrové délce. Ale než taková kniha vznikne, musí autorka prostudovat mnoho knih. „Být spisovatelem je velká výhoda, protože můžete pracovat 
v posteli," řekla pro pobavení autorka. Jenomže její knížky nejsou jen o textech, ale hlavně o ilustracích, které texty velmi často zábavnou formou provázejí. Každá ilustrace, protože je plastická a mnohdy i pohyblivá, prochází dlouhým vývojem. A je o velmi složité práci s papírem. Výsledek však stojí zato.

To si mohli vyzkoušet i žáci. Každý si vytvořil nejjednodušší plastický papírový obrázek. A všichni zjistili, že práce na takové knížce zabere mnohdy i tisíce hodin.