Lukáš Trejbal byl v záběru jako součást štábu TV Nova, která se po výbuchu před Discolandem Sylvie snaží prodrat přes policisty ke vchodu a reportérka s mikrofonem se pokouší získat nějaké svědectví. Lukáš Trejbal jako zvukař drží dlouhou tyč s mikrofonem, třetím členem hraného televizního štábu je kameraman.

Jak se k takové roli dostal? „Někdy na podzim 2019 jsem se zapsal do takové skupiny na facebooku, kde hledají filmové a televizní štáby komparzisty. Na jaře roku 2020 se mi někdo ozval a rovnou mě pozvali na kostýmní zkoušku na Kavčí Hory,“ popisuje zrod své televizní anabáze.

Novinář a publicista Jaroslav Kmenta
Devadesátky byly nekompromisní, říká investigativní novinář Jaroslav Kmenta

Jako zvukař dostal na výběr z několika kalhot, triko a boty. „To triko musí být v kalhotách, to se jinak na začátku devadesátých let nenosilo, upozorňovala mě hned kostymérka, když sem si automaticky dal triko ven přes kalhoty,“ vzpomíná si nymburský umělec.

O pár týdnů později už zamířil na Kavčí Hory na natáčení. Z Kavek je dovezli autobusem k Discolandu, který kvůli natáčení změnil chátrající fasádu za blyštivou, jako v dobách největší slávy. Přijeli kolem poledne a natáčení výše zmíněné scény trvalo řadu hodin. „Pořád se to vracelo a přetáčelo znovu. Odněkud tam přicházel kriminalista v podání Ondřeje Sokola, ten taky chodil pořád znovu, stejně jako my, filmový štáb TV Nova složený z komparzistů,“ usmívá se Lukáš Trejbal.

V tomtéž dílu mohl mít dokonce dvojroli. Už za tmy se pak natáčela scéna, kdy byl zařazen do partičky opilých kolemjdoucích, kde dojde k malé bitce. „Ten záběr ale asi nakonec vystřihli, ten jsem na obrazovce neviděl. Ale i tak jsme jako lepší komparzisti, tedy ti, co mají v rukách rekvizity, dostali za den natáčení 1 500 korun. Ti ostatní jen tisícovku,“ vybavuje si přivýdělek.

Devadesátky, kriminální seriál České televize.
Devadesátky bez příkras. Seriál z pera policajta ukazuje expanzi zločinu

Seriál se mu prozatím líbí. Atmosféru devadesátých let podle jeho názoru připomíná velmi věrně. „Pro mě samotného to bylo jedno z nejkrásnějších období v životě. Smělo se prakticky všechno, svoboda byla bezbřehá a mysleli jsme si, že to tak bude navždy. Bohužel není. Ale i tak to pro nás bylo to, co pro starší generaci šedesátá léta,“ uzavírá nymburský bard.