Letos to byl už 10. jubilejní sraz historických nákladních aut a autobusů, nesoucí název Zlatý Bažant.

Jízda elegance těchto nablýskaných krasavců vedla z Kolína přes Poděbrady do Nymburka. Exponáty byly vždy na čas vystaveny zvědavcům na autobusových nádražích v Kolíně a Nymburce a v lázních na náměstí T.G.Masaryka.

„Je to senzace, tímhle jsem jezdila k babičce a do školy,“ chlubila se Petra z Nymburka a ukazovala na jeden z autobusů. Opravdu, mnoho lidí tu objevilo svůj autobus z dětství.

Vystavena zde byla také legendární Tatra, která absolvovala s Karlem Lopraizem závod Paříž – Dakar.
„Parta nadšenců a obdivovatelů starých krásných autobusů a náklaďáků z ČSAP Nymburk se snaží zachránit tyto vozy, které řídili profesionálové, jimž celoživotně učaroval velký volant a kouzelná vůně olejů a nafty,“ píše organizátor Alois Kotek v krátkém prohlášení, nalepeném na jednom z autobusů.

Autobusák Imrich Baňas: Linku Boleslav – Benátky jsem jezdil 33 let
Dlouholetého šoféra autobusu jsme našli v jeho „rodném“ voze. Autobus RTO 706 totiž řídil celých 33 let na pravidelné lince z Mladé Boleslavi do Benátek nad Jizerou a zpět.
„Začal jsem jezdit v 70. letech, to ještě byla v autobusech průvodčí. Mladí jezdili do školy, dospělí do práce,“ rozpovídal se dlouholetý řidič, který prý na svých pravidelných cestách získal i nějaké nové přátele. „To už skoro všechny znáte a víte, kde ten člověk pracuje a odkud je,“ směje se Beňas. Ten jel letos jízdu elegance poprvé, neseděl za volantem, užíval si to jako pasažér.
Pořád propaguje hromadnou dopravu. „Jezdíme na výlety a zájezdy s manželkou autobusem, je to bez starostí a člověk tu potká nové lidi. Víte, já jsem tomuhle řemeslu věnoval i spoustu volného času navíc, to jinak nejde. Neskončí to, když dojedete z linky,“ zamýšlí se srdcař autobusák. Když se loučíme v autobuse, kde jsou připraveny i sklopné sedačky, dodává: „Bylo mi dáno shora, měl jsem velké štěstí na tuhle práci.“