Vzpomínka na stíhacího letce z Hořátve Bedřicha Krátkorukého se konala jak v Hořátvi u jeho domu, tak i v nymburském muzeu.

Včera jsme si totiž připomněli sté výročí narození československého letce, který bojoval za svobodu v Anglii za druhé světové války.

Pietního aktu u jeho domu se zúčastnil vzácný host, jeho synovec Bedřich Valášek. Ten také promluvil u pamětní desky, před školáky a asi desítkou lidí, kteří se vzpomínky také zúčastnili. „Jeho poslední slova před odchodem do Anglie – nejprve tedy do polského Krakova – zněla: Přísahám republice, že nikdy nebudu sloužit Hitlerovi," řekl mimo jiné Valášek.

Popsal i možnou příčinu smrti svého strýce Krátkorukého, který zahynul ve vodách La Manche. Jeho tělo nikdy nebylo nalezeno. „Šlo 
o nálet nad Francií, kdy letěl společně s letcem Bláhou. Pro něj to byl ovšem první let, neměl tolik zkušeností. Němci začali střílet. V jednu chvíli šel Bláha se svým strojem dolů 
a pak zbrkle zase vzhůru. Letadla se srazila. Bláha šel ihned po střetu dolů. Můj strýc pravděpodobně ztratil vědomí, letadlo neřídil. Zřítil se kilometr a půl od anglických břehů," vyprávěl synovec.

Připomněl i verzi jeho kolegy letce Karla Kuttelwaschera, který křičel do vysílačky: Bedřichu, Bedřichu. Na druhé straně se však už nikdo neozval. Podle Kuttelwaschera se mohl Krátkoruký pokoušet 
o přistání na hladině.

Hrdina a stíhací eso Bedřich Krátkoruký měl na svém kontě pět sestřelů, To u stíhacích letců ovšem není podle historika a kurátora letecké sbírky Národního technického muzea Michala Plavce priorita. „Krátkoruký byl vyznamenán medailí za chrabrost. Tu mu předal letecký vicemaršál 
a inspektor československého letectva Karel Janoušek," uvedl ve své krátké přednášce o Krátkorukém ve škole v Hořátvi Michal Plavec.

Ten také odprezentoval několik vzácných historických fotografií z Krátkorukého leteckého života ve Francii, Anglii a Alžíru. „Krátkoruký žil v Hořátvi, později se jeho rodiče přestěhovali do Byšiček. Studoval na nymburském gymnáziu, které ovšem nedokončil. Ne snad že by se špatně učil, ale musel začít pracovat, aby rodina měla více peněz. 
V roce 1939 byl jedním z prvních československých pilotů, kteří odešli do ciziny bojovat proti nacismu," poutavě prezentoval Michal Plavec.

Žáci 3. až 5. tříd se zúčastnili literární soutěže, kdy měli popsat život a osud letce Krátkorukého. Soutěže se zúčastnila i Alžběta Křížová z nymburského gymnázia. „Alžběta šla více do hloubky a sama vypátrala, že Krátkoruký na gymnáziu neodmaturoval, pamětní deska v budově stejně jako na ostatní, kteří padli pro vlast, na něj ovšem pamatuje. Všichni zúčastnění navštíví Národní technické muzeum 
v Praze, kde je provede Michal Plavec," slíbila mluvčí radnice Markéta Tomčíková.