.
Anketu každoročně pořádá Klub Domino, Dětská tisková agentura. Středočeské regionální kolo se uskuteční v pondělí 11. února na zámku Berchtold.

„Cílem je poděkovat nominovaným za jejich práci, vybrat postupující do semifinále a zvolit nejoblíbenějšího učitele Středočeského kraje – Středočeského Ámose 2013," uvedl za hlavního pořadatele ředitel ankety Slávek Hrzal.

Žáci museli do přihlášky napsat charakteristiku svého vyučujícího a zajímavou příhodu s ním.

Marie Bičišťová – učitelka ZŠ Městec Králové

Charakteristika
Mgr. Marie Bičišťová
Toto jméno už samo o sobě zní jako jméno hvězdy, od pravdy však nejste daleko, paní učitelka hvězda je, ovšem jen v tom dobrém slova smyslu.
Pokaždé, když ji potkáte, září.
Je to milá, starostlivá, společenská, postarší paní, která na naši školu přešla z Nového Bydžova a letos je tu čtvrtým rokem. Učí český jazyk v osmých a v devátých třídách.
Tento rok, a na to nesmíme zapomenout, učí i francouzštinu jako volitelný předmět a ovládá ji jako pravá rozená Francouzka. Jednoduše řečeno, paní učitelka miluje vše, co je francouzské.
Je to prostě charismatický člověk, plný lásky, kterou všude kolem rozdává, naděje, kterou do nás vkládá a úžasného temperamentu, s kterým nám vykládá látku.
Je to skvělá učitelka, která, a to je hlavní, umí naučit.
Příhoda
Z mnoha zážitků, přes Černé divadlo, mnoha výletů do Národního divadla, našeho halloweenského dnu na škole, kdy byli všichni ve strašidelných kostýmech, nebo zpěvu na vánoční besídce, jsme vybrali zážitek z našeho třídenního výletu, kdy paní učitelka přišla na dětmi uspořádanou diskotéku v kostýmu klauna a všem ťukla na nos a se všemi si zablbla. Samozřejmě, už jen vstupem do místnosti, sklidila velký potlesk. V barevném oblečení, s červeným nosem a klaunovskou čepičkou vykouzlila všem úsměv na tváři a všichni si s paní učitelkou rádi zatancovali. Paní učitelka je náš „šoumen", kterého máme všichni rádi.

Marie Formáčková – učitelka soukromého SOU při jiřické věznici

Charakteristika
Paní učitelka je jako moudrá sova. Je vzdělaná a kultivovaná. Svým šarmem si dokáže získat důvěru a respekt žáků školy.
Příhoda
Už vícekrát se stalo, že paní učitelka dostala nabídku k sňatku od některého z žáků školy. Všem ovšem laskavě vysvětlí, že to není možné. Škola má 120 žáků a nominační archy za paní učitelku podepsala skoro celá škola!
Marie Formáčková učí na soukromém středním odborném učilišti malířsko-lakýrnickém v jiřické věznici. Její neobvyklí žáci napsali celkem obsáhlé zdůvodnění. „Nějaký ten pátek tady usedáme do školních lavic, a už poměrně dlouho víme, že v učitelském sboru máme někoho, kdo se absolutně vymyká všemu ostatnímu. Máme totiž ve sboru naší paní učitelku Marii Formáčkovou, která nás učí každý pátek. Kvůli střídání teorie a praxe ji každý z nás vidí pouze každý druhý pátek, ale i tak jsme za to vděčni a šťastni, neboť „naše" paní učitelka pozitivn+ě ovlivnila mnohé z nás," píší studenti z věznice v úvodu svého zdůvodnění. Celé znění najdete na www.zlatyamos.cz.

Jiří Lazar – bývalý ředitel ZŠ Dymokury

Charakteristika
Panu řediteli Jiřímu Lazarovi je 47 let. Má vysokou štíhlou postavu. V jeho opáleném obličeji nejvíce upoutají laskavé, usměvavé modré oči. Když je to ale třeba, umí se modré nebe v jeho očích i zatáhnout a vysílat blesky. Pan ředitel je k nám vždy spravedlivý, laskavý a chápající. Když něco slíbí, slib dodrží, můžeme se na něj ve všem spolehnout. Nechybí mu ani smysl pro humor. Ochotně vyslechne naše názory a my víme, že o nich bude přemýšlet.
Pan ředitel miluje svou rodinu, svou práci a nás, děti. I při svém náročném povolání si dokáže najít čas na koníčky. Doma chová psy, věnuje se myslivosti, rád se projede na své motorce. Našeho pana ředitele si vážíme pro jeho férovost a proto, že nás má rád.
Příhoda – Vězeň
Náš pan ředitel je bezedná studnice nápadů. Nejen, že pro nás vymýšlí zajímavé akce a projekty, z nichž si vždy odnášíme hezké zážitky, ale vůbec neváhá sám se zapojit do dění. Nikdo z nás asi nezapomene na příhodu, která se stala při oslavách Dne dětí pořádaných školou. Jako již tradičně, i tentokrát se sešlo v areálu dymokurského koupaliště mnoho dětí, rodičů i lidí z řad široké veřejnosti. Děti nadšeně soutěžily, hráli si, brázdily divoké vody našeho koupaliště na raftu, plnily svá bříška dobrotami u stánků. Rodiče jim fandili, často se sami zapojovali do soutěží a pomáhali, kde bylo třeba. Všichni se dobře bavili. Ale nejvíce nás u srdce hřál pohled na pana ředitele, který s milým úsměvem procházel areálem a jeho oči zářily spokojeností. Najednou se mezi nás jako blesk přiřítila černá dodávka a z ní vyskákali černě odění, maskovaní ozbrojenci. Rázem jsme všichni zkameněli. Muži se zbraněmi nám naháněli strach. Hrůzou jsme oněměli. Do hrobového ticha se ozýval jen křik ozbrojenců a dětský pláč. Pak jsme překvapeně zírali na to, jak se černí muži vrhli k právě tak překvapenému panu řediteli a bleskově mu nasadili pouta. Beze slova ho vstrčili do auta a ve vteřině byli pryč. Pár okamžiků jsme nebyli schopni pohnout se, promluvit. Nikdo nechápal, co se vlastně stalo. Dívali jsme se jeden na druhého a na krajíčku jsme měli pláč. Když se nám vrátila řeč, začali jsme se chaoticky dohadovat, co budeme dělat. Vždyť nám unesli milovaného ředitele! .. A potom hlasitý hovor lidí opět vystřídalo naprosté ticho. S očima navrch hlavy jsme všichni zírali na pana ředitele, který se odkudsi vynořil živý a zdravý a se smíchem na nás už z dálky volal: „ Dobrý, ne? Jaký to bylo? Báli jste se ? "
Teprve pomalu, hodně pomaloučku nám začalo docházet, že celou akci připravil sám pan ředitel, aby nám předvedl zásah jednotky rychlého nasazení v reálu. A když nám to opravdu konečně došlo, hleděli jsme, děti i dospělí, na pana ředitele s upřímným obdivem. Připravil nám vskutku nezapomenutelný zážitek. A kvůli tomu se nechal i zatknout!