Napětí sílí. V Rusku hrozí teroristické útoky, varuje americká ambasáda

„Všechno nasvědčuje tomu, že plán již v jistém smyslu započal,“ prohlásil britský premiér Boris Johnson v rozhovoru pro BBC. „Mám obavy, že plán, který vidíme, se týká něčeho, co by skutečně rozsahem mohlo být největší válkou v Evropě od roku 1945,“ dodal. 

Zpravodajské informace, které má Johnson k dispozici, podle něj naznačují, že se Rusko chystá zaútočit nejen z východu ze svého území, ale také ze severu z Běloruska přímo na oblast Kyjeva. Byl to právě běloruský prezident Alexandr Lukašenko, kdo v sobotu spolu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem přihlížel ruským testům strategických jaderných zbraní.

Americký prezident Joe Biden kvůli rostoucímu napětí mezi Ruskem a Ukrajinou na neděli svolal schůzku Národní bezpečností rady, která by měla situaci prodiskutovat. Bílý dům se totiž domnívá, že ruské jednotky, jež jsou ve velkém počtu soustředěny u hranic Ukrajiny, mohou kdykoli udeřit. 

Zdroj: DeníkMluvčí Kremlu Dmitrij Peskov naproti tomu obvinil Západ, že výroky o údajných ruských invazních plánech napětí jen přiživuje. Situace na východě Ukrajiny je podle něj tak napjatá, že i drobná provokace může vést k nenapravitelným následkům.

Těm se snažil zabránit francouzský prezident Emmanuel Macron, a to téměř dvouhodinovým telefonátem s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oba se vyslovili pro diplomatické řešení krize, Putin však zároveň za příčinu výrazného stupňování napětí v Donbasu, ke kterému došlo o víkendu, označil provokace ze strany ukrajinské armády. 

Navzdory původnímu plánu. Společné cvičení Běloruska a Ruska zatím neskončí

Macron na dálku hovořil i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten požadoval svolání kontaktní skupiny pro urovnání situace na východě Ukrajiny, kde přibývá ozbrojených incidentů. Zelenskyj dříve uvedl, že nehodlá reagovat na ruské provokace na východě Ukrajiny. 

Výsledkem Putinova a Macronova jednání je svolání schůzky zástupců Ruska, Ukrajiny a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na pondělí. 

Počet incidentů na východní Ukrajině se tento týden prudce zvýšil. Pozorovatelé OBSE v sobotu zaznamenali téměř 2000 porušení příměří. 

Proruští separatisté podle Kyjeva za 24 hodin 136krát porušili příměří, což je dvakrát tak často jako za den předtím. Agentura Reuters rovněž informovala, že v centru povstaleckého Doněcku bylo slyšet několik explozí. Pod minometnou palbu se u hranic se samozvanými republikami dostali i ukrajinský ministr vnitra Denys Monastyrskyj a několik zahraničních novinářů.

Povstalci ze samozvané Doněcké lidové republiky zase podle agentury TASS tvrdí, že jejich území od dnešní půlnoci ukrajinské jednotky ostřelovaly ve 12 případech. Údajně tak přerušily dodávky elektřiny do několika obcí.

Podle amerického velvyslanectví v Moskvě hrozí v Rusku teroristické útoky. „Existují hrozby útoků na obchodní centra, železnici a stanice metra a na další veřejné prostory ve velkých obydlených místech v Moskvě i v Petrohradě a také u ruské hranice s Ukrajinou,“ stojí v oznámení ambasády.

Počet incidentů v Donbasu roste. Mohou za to provokace Ukrajinců, tvrdí Putin

Bělorusko bude pokračovat ve vojenských cvičeních s Ruskem, která měla původně skončit v neděli 20. února. Ruští vojáci tak v zemi zatím zůstanou. S odvoláním na běloruského ministra obrany Viktara Chrenina to uvedla agentura DPA. Bělorusko prodloužení manévrů zdůvodnilo „zvýšenou vojenskou aktivitou“ poblíž svých hranic a hranic Ruska. 

Jak upozorňuje list The New York Times, má Rusko na manévrech i své nejmodernější vybavení, včetně systému protivzdušné obrany S-400, jakož i stovek letadel, tanků a obrněných vozidel. V Bělorusku jsou i příslušníci ruských speciálních jednotek. Od skončení studené války nebylo podle NATO na území Běloruska tolik ruských vojáků jako nyní.