Moskva se "možná bude muset" uchýlit k ekonomickým sankcím, protože "bezprecedentní agresivní jednání Prahy nemůže zůstat bez odpovědi", sdělil listu jeden z jeho zdrojů s tím, že Rusko nemůže reagovat "čistě zrcadlově".

"České úřady minulý víkend obvinily ruské tajné služby ze zapojení do výbuchů v muničním skladu ve vsi Vrbětice v roce 2014 a oznámily vyhoštění 18 ruských diplomatů. Rusko reagovalo vyhoštěním 20 pracovníků českého velvyslanectví. Praha poté oznámila vyhoštění 63 dalších Rusů, ale ruské úřady na to nemohou symetricky odpovědět, protože v Moskvě zůstalo pouze sedm českých diplomatů a 25 administrativně technických pracovníků," píše Kommersant.

Rusko následně rozhodlo, že omezí počet místních zaměstnanců, které může najímat české velvyslanectví v Moskvě na 19 lidí (podle diplomatických zdrojů ČTK zaměstnává nyní česká ambasáda zhruba 110 ruských občanů), čímž se jejich počet vyrovná místně najatým zaměstnancům ruského velvyslanectví v Praze. To však Kreml nepovažuje za symetrickou odpověď.

Na výbuchu skladu ve Vrběticích se podíleli Rusové. Vše o tématu čtěte ZDE

"Pokud by Moskva jednala zrcadlově, musela by vyhostit všechny pracovníky ambasády včetně velvyslance, a to by nemělo daleko k přerušení diplomatických vztahů. Proto se nyní zvažují alternativní varianty odpovědi," sdělil zdroj ruskému deníku.

Podle ruské federální celní služby klesl obrat vzájemného obchodu mezi Ruskem a Českem kvůli pandemii covidu-19 v loňském roce o 43 procent ve srovnání s rokem předešlým. Tvořil zhruba 5,2 miliardy amerických dolarů (přes 110 miliard korun), přičemž 2,7 miliardy dolarů (přes 57 miliard korun) připadá podle listu na dovoz z Česka do Ruska. Ruské postihy se mohou dotknout některého z průmyslových odvětví, ale úřady budou při vytváření "černé listiny" vycházet ze zásady "neubližuj sobě"," řekly zdroje deníku.

Postihy by se mohly dotknout piva 

Jeden z nich předpokládá, že se postihy dotknou českého piva. Do Ruska loni podle Kommersantu putoval z Česka chmelový mok v hodnotě 38 milionů dolarů (813 milionů korun), což je o deset procent více než v předcházejícím roce. Ředitel Střediska pro výzkum federálního a regionálního trhu s alkoholem Vadim Drobiz považuje případný zákaz dovozu českého piva za "symbolické popíchnutí", jelikož Rusko nakupuje v zahraničí jen malou část piva, které Rusové vypijí, konkrétně pět procent.

České pivo v celkovém objemu importu tvoří kolem deseti procent, tedy 40 milionů litrů ročně. České pivo podle Drobize kvůli kolísání směnného kurzu v Rusku zdražuje, takže Rusové ho pijí méně. "Nápoje vyrobené v Česku pravidelně nebo příležitostně pije méně než dva miliony lidí," tvrdí Drobiz o zemi, kde žije přibližně 146 milionů obyvatel.

Pokud Moskva dovoz některého českého zboží do Ruska skutečně zakáže, stane se to novým zvratem v konfliktu, který se celý týden vyvíjel a rozšířil se i do dalších zemí, podotýká Kommersant.

Svaz: Když Rusko omezí dovoz piva, bude to pro pivovary složité

Pokud Rusko omezí dovoz piva z Česka, bude to pro tuzemské pivovary složitá komplikace. České pivovary do Ruska loni vyvezly půl milionu hektolitrů piv, což jsou zhruba dvě a půl procenta z jejich celkového výstavu. ČTK to dnes řekla výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová.

"Moc pivovarů tam nevyváží, protože ruský trh je složitý, ale samozřejmě i pro ně půjde o složitou komplikaci. V dnešní době, kdy se hledají jakékoli možnosti prodeje včetně těch exportních, je jakákoli ztráta nežádoucí," řekla Ferencová.

Jednička českého pivního trhu, Plzeňský Prazdroj, situaci sleduje, ale nyní ji nechce komentovat. "Rusko patří k významnějším zemím pro náš export z pohledu objemu," řekl dnes ČTK mluvčí Prazdroje Zdeněk Kovář. V roce 2019 prodal pivovar rekordních 11,7 milionu hektolitrů piva, z toho v zahraničí 4,5 milionu hektolitrů.

Do Ruska vyváží i Budějovický Budvar. "Situaci sledujeme, v tuto chvíli je ale zatím velmi předčasné dělat jakékoli závěry. Rusko nicméně patří mezi naše důležité exportní trhy, do Ruska vyváží Budvar zhruba deset procent ze všeho exportovaného piva," řekla ČTK již začátkem týdne PR manažerka Budvaru Markéta Ježková. Aktuální vyjádření ČTK zjišťuje. Budvar předloni vyvezl téměř 69 procent prodaného piva, přičemž v roce 2019 uvařil 1,67 milionu hektolitrů.

Pivovary v ČR loni uvařily 20,1 milionu hektolitrů piva, meziročně výstav klesl o 6,9 procenta. Spotřeba piva na obyvatele loni klesla o zhruba sedm litrů, tedy 14 velkých piv, na 135 litrů, a byla tak nejnižší od 60. let minulého století.

Jeden ze zdrojů deníku Kommersant předpokládá, že se postihy v reakci na Vrbětice dotknou českého piva. Do Ruska loni podle Kommersantu putoval z Česka chmelový mok v hodnotě 38 milionů dolarů (813 milionů korun), meziročně o deset procent víc. Ředitel Střediska pro výzkum federálního a regionálního trhu s alkoholem Vadim Drobiz považuje případný zákaz dovozu českého piva za "symbolické popíchnutí", jelikož Rusko nakupuje v zahraničí jen malou část piva, které Rusové vypijí, konkrétně pět procent. České pivo tvoří v celkovém objemu importu kolem deseti procent, tedy 40 milionů litrů ročně.

České pivo podle Drobize kvůli kolísání směnného kurzu v Rusku zdražuje, takže Rusové ho pijí méně. "Nápoje vyrobené v Česku pravidelně nebo příležitostně pije méně než dva miliony lidí," uvedl Drobiz o zemi, kde žije přibližně 146 milionů obyvatel.