Ve středu podepsaný protiinterrupční zákon dává každému jednotlivci právo žalovat lékaře, kteří potraty provádějí. Kritika ze strany lékařů a nevládních organizací bojujících za práva žen byla okamžitá. Novela by měla vstoupit v platnost v září, pokud ji nepozastaví soud.

Texas se tímto krokem stal nejnovějším a zároveň největším státem USA, který zpřísnil protipotratovou legislativu. Zároveň změna přišla jen několik dní poté, co Nejvyšší soud souhlasil s otevřením precendenčního případu Roe versus Wade z roku 1973, podle něhož se potratová politika dosud ve Spojených státech řídila a který zde umělé přerušení těhotenství umožňuje.

Pokud by byl precedens nejvyššími soudci prolomen, mohlo by to dát jednotlivým státům větší pravomoci v omezování interrupcí. Odpůrci potratů jsou po posledním doplnění soudu o konzervativní soudkyni Amy Coney Barrettovou, kterou do soudu prosadil Donald Trump těsně před loňskými prezidentskými volbami, plni nadějí, že se tak opravdu stane.

Naposledy se v USA o potratech rozhodovalo v státech Louisiana a Colorado, a to dokonce ve stejný den, kdy se zde loni volil nový prezident. V Louisianě pozměnili svoji ústavu tak, aby z ní explicitně vyplývalo, že nezaručuje právo na potrat ani jeho financování. Skoro stejný dodatek do své ústavy již v předchozích letech implementovali v Alabamě, Západní Virginii a Tennessee. Ve všech těchto státech Donald Trump loni v listopadu Joe Bidena drtivě porazil.

Zpřísňování zákonů

V Coloradu naopak voliči odmítli iniciativu, která by zakázala skoro jakékoliv potraty po 22. týdnu těhotenství. Zde vyhrál Joe Biden. Stupňující se zpřísňování potratových zákonů není v USA nic nového, ale až s nástupem Donalda Trumpa před čtyřmi lety do Bílého domu se tato vlna pomalu ale jistě začala rozlévat po celých Spojených státech.

„Náš tvůrce nás obdaroval právem na život, a přesto miliony dětí každý rok kvůli interrupcím o toto právo přicházejí,“ uvedl guvernér Abbott při středečním ceremoniálu, který byl vysílán živě na Facebooku. „My v Texasu na záchraně těchto životů pracujeme,“ pokračoval podle politologů silně konzervativní republikánský guvernér.

Na rozdíl od jiných států zákon v Texasu nebudou vymáhat úředníci či policisté. Kontrola bude na veřejnosti. Kdokoli, Texasan nebo jiný Američan má zde nyní pravomoc zažalovat poskytovatele potratů, nebo kohokoli, kdo člověku k potratu pomůže. Jak informovala BBC, náhrada škody po žalovaném pak může vyšplhat až k deseti tisícům dolarů (cca 220 tisíc korun).

Deník The Texas Tribune uvedl, že příznivci návrhu zákona doufají, že toto nové ustanovení připraví o půdu nejrůznější lidskoprávní nevládní organizace, protože v okamžiku, kdy zákon nevymáhá stát, nebudou mít koho žalovat.

Nový zákon umožňuje potraty pouze v případě nouze. Za nouzi ovšem nepovažuje početí po znásilnění nebo incestu. Podle odborníků se vlastně jedná o absolutní zákaz. Podobný, jaký vstoupil v platnost před pár měsíci i v sousedním katolickém Polsku. Jeho schvalování vyvolalo v zemi několikaměsíční nepřetržité demonstrace, při kterých policie neváhala použít proti protestujícím z hnutí Stávka žen slzný plyn.

Potratová turistika

K zásadní změně ovšem protesty nevedly. Ve čtvrtek nevládní organizace Aborce bez hranic, která v Polsku pomáhá ženám nalézt potratovou kliniku v zahraničí – a velmi často ji nalezne v Česku – zveřejnila zprávu, podle níž jejích služeb od února využilo již přes 17 tisíc Polek. I americké lidskoprávní organizace připouštějí, že v USA je na vzestupu potratová turistika. Jenže počet liberálních klinik, jako jsou v Coloradu, se rychle snižuje.

Už téměř tucet federálních států přijalo podobné zákony založené na aktivistickém tvrzení o „prvním úderu plodu“. Americká společnost porodníků a gynekologů se proti jejich heslu ohradila. „Tato argumentace je zavádějící. Detekována je v této době pouze část tkáně plodu, která se teprve s dalším vývojem embrya změní v srdce.“

Předsedkyně Akčního fondu pro plánované rodičovství Alexis McGill Johnsonová uvedla, že je „otřesné, že navzdory veřejnému mínění a odborným stanoviskům jsou někteří politici i nadále odhodláni rozhodovat o našich tělech.“ „Přístup k potratům nebyl nikdy více ohrožen. Ale my se budeme bránit, co to půjde,“ dodala.

Ještě před schválením kontroverzního protiinterrupčního zákona dvě stě texaských lékařských kapacit podepsalo otevřený dopis, v němž uvedli, že jsou „hluboce znepokojeni.“ „Podobné zákony vytvářejí ve společnosti tísnivou atmosféru, která může lékařům zabránit v poskytování informací o všech možnostech průběhu těhotenství pacientkám ze strachu, že budou zažalováni,“ stojí v listu.

Roe vs. Wade

Roe versus Wade z roku 1973 byl případem Nejvyššího soudu Spojených států amerických, který se týkal zákazu interrupce ve Spojených státech. Podle rozhodnutí soudu většina tehdejších protiinterrupčních zákonů porušovala právo na soukromí podle 14. dodatku Ústavy Spojených států, takže je následně musela většina států změnit. Fakticky rozhodnutí vyústilo v povolení interrupcí na celém území Spojených států amerických. Rozhodnutí Nejvyššího soudu v případu Roe vs. Wade je jedním z nejkontroverznějších a nejnapadanějších v americké historii. V první instanci si Jane Roeová podala žádost o potrat z důvodu znásilnění. Ta jí byla texaským soudem zmítnuta. Stát Texas zastupoval Henry Wade. Zdroj: wikipedie.org