Horolezecké, nebo spíše turistické, centrum Sagarmatha Next Center stojí při stezce do základního tábora pod horou. Mimochodem Sagarmatha je jedním z názvů této osmitisícovky. Právě v něm bude instalováno odpadkové umění.

Přes 600 lidí se každý rok pokouší dosáhnout vrcholu ve výšce 8849 metrů nad mořem. Loni expedic z důvodu přísných proticovidových opatřeních na hranicích Číny a Nepálu výrazně ubylo. Nepál na 14 jarních dní dokonce zakázal na horu lézt. Přesto Himaláje zcela neosiřely. Každý z horolezců podle dat nepálské ministerstva cestovního ruchu odhodí a zanechá v horách průměrně osm kilogramů odpadu: kyslíkových bomb, stanů, kotlíků a ešusů, lan a samozřejmě i lidských výkalů. V součtu to přestavuje kolem pěti tun během hlavní lezecké sezony od března do května jen na Mount Everestu.

Pohled na sesutou část kalifornské dálnice Highway 1, vedoucí podél pobřeží
Záběry jako z katastrofického filmu. V USA se kus dálnice propadl do oceánu

„Umělci využijí skoro vše, včetně roztrhaných stanů, rozbitých žebříků, plechovek a plastových obalů,“ řekl ředitel projektu a spoluzakladatel Sagarmatha Next Center Tommy Gustafsson pro agenturu Reuters. Galerie by se měla otevřít již toto jaro, ale zatím jen pro místní obyvatele Cílem je nejenom zvýšit povědomí o problémech s životním velehorským prostředím, ale prodejem uměleckých děl získat peníze na další úklid těžce znečištěného regionu.

Masivní očista nejvyšší hory světa

S masivním očistou Himalájí se začalo na nepálské straně loni na jaře s marketingovým sloganem: Z Everestu sneseme deset tun odpadků. Pro úklid to byla skoro ideální doba, protože ruch na hlavních vysokohorských stezkách skoro utichl. 

Během čtrnácti dubnových dnů, tedy v době kdy hora byla před turisty zcela izolována, bylo ze Sagarmathy a jejího okolí sneseno přes tři tisíce kilogramů pevných odpadů. Tunu těch biologicky nerozložitelných převezla armáda vrtulníky až do metropole Káthmándú k odborné likvidaci. Uklizen byl kompletně prostor základního tábora, náklady dosáhly 23 milionů nepálských rupií, tedy necelých pěti milionů korun.

Nakonec se podařilo z hory loni dostat pět tun, uklízeči pracovali i v postupových táborech 2 a 3 a v oblasti Jižního sedla. Během úklidu byla nalezena i čtyři lidská těla. V horách uklízela po celý loňský rok přibližně tisícovka horolezců, včetně několika stovek zahraničních, kteří se během podzimní lezecké sezony zároveň pokoušeli zdolat vrchol Everestu či další blízké osmitisícovky Lhotse. Ti stahovali odpadky i z vyšších táborů.

Víno, alkohol - ilustrační foto
Relaxace zaručena. Podnikatel uvedl na trh první francouzské víno s konopím

„V úklidové kampani budeme pokračovat i v nacházející sezoně a v dalších letech, dokud nebude nejvyšší hora světa čistá. Ale nejen ona, je naší povinností udržet hory bez odpadků,“ řekl pro The Himalayan Times nepálský minstr cestovních ruchu Dandu Raj Ghimire.

Jarní lezecká sezona trvá v Himalájích od března do května, kdy ji ukončí pravidelný monzun. Pro Nepál je příjem z povolenek k výstupům důležitou součástí ekonomiky. Za výstup na Mount Everest se platí 11 tisíc dolarů, ročně tak hora přinese do státní kasy kolem 4,5 milionu. Tudíž jarní uzavření bylo pro zemi citelnou ztrátou, kterou se nepodařilo dohnat ani na podzim. Výprav přijelo málo z důvodů přísných cestovních opatření. Přesto se na osmitisícovky leze, například v sousedním Pákistánu v pohoří Karákorám na K2.

V lednu byla druhá nejvyšší hora světa poprvé v historii dobyta v zimě skupinou jedenácti nepálských horolezců. Před pár dny se podobný pokus o zimní výstup ze zdravotních důvodů nepodařil polské horolezkyni Magdaleně Gorzkowské.