Je to jako ono příslovečné mávnutí motýlích křídel, která na druhé straně planety způsobí uragán. Koronavirová krize, kterou jsme si v Evropské unii zvykli vnímat přes počty nakažených a zemřelých či zaplněnost lůžek nemocnic, způsobila obrovské následky napříč celou planetou. Nejen zdravotní, ale také ekonomické.

Jeden z příkladů expertů uváděl, že praktické zastavení prodeje oblečení ve vyspělých zemích postižených koronavirem znamenalo obrovské ekonomické problémy v chudých částech světa, jako jsou Bangladéš nebo Pákistán, kde byla velká část populace závislá na šití oblečení pro západní světové oděvní značky.

Jedním z nejméně očekávaných problémů koronaviru je ale nejvyšší růst cen potravin za poslední desetiletí. „S nástupem pandemie přišlo mnoho lidí, zejména v zemích s transformující se ekonomikou a rozvojových zemích, o významnou část svých příjmů. Současně prudce vzrostly ceny potravin. Tato kombinace vyvolává mezi odborníky vážné obavy. Jeden z nejdůležitějších cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje – ukončit hlad do roku 2030 – nebude splněn,“ napsal německý týdeník Der Spiegel.

„Od března 2020 do června 2021 se index cen potravin zvýšil o 31 procent,“ uvedla Organizace pro výživu a zemědělství OSN (FAO).

V některých zemích subsaharské Afriky je to však až 200 procent. Vedle mnoha dalších faktorů se na růstu cen podílelo podle Mezinárodního měnového fondu i zvýšení cen lodní dopravy, která nyní stojí dvojnásobek toho co před koronavirovou krizí.

Maniok nebo olej 

Hlavní ekonom FAO Arif Husain uvedl pro server Deutsche Welle, že spolu s koronavirem se na krizové situaci kolem růstu cen potravin podílí i pokračující ozbrojené konflikty a klimatické změny. Jako příklad uvedl Sýrii, kde cena kuchyňského oleje vzrostla na rok o 440 procent. V africkém Mosambiku vzrostla za rok cena mouky z manioku o 45 procent, což způsobilo hrozbu hladovění pro několik milionů obyvatel této východoafrické země.

„Do konce roku 2021 bude na světě nejméně čtvrt mi-liardy lidí, kteří budou hladovět,“ uvedl Husain. „Roste nejen počet lidí, kteří potřebují pomoc před hladověním, ale rostou také náklady na jejich záchranu,“ dodal.