Kliknutím zvětšíteČlánek Tomase Pueya "Koronavirus: Proč musíme jednat hned" shlédlo víc než 40 milionů lidí po celém světě a byl přeložen do více než 20 jazyků. Text popisuje, jak naléhavé je okamžitě řešit problém pandemie nového typu koronaviru, a sám Pueyo byl nadšen z toho, kolik lidí ho sdílí a že jsou mezi nimi i slavná jména.
V seznamu, který na vyžádání poskytl serveru Buzzfeed News, zabývajícímu se fenoménem hodně šířených online zpráv, se objevil například bývalý kandidát na prezidenta Spojených států Andrew Yang, herec George Takei, spoluzakladatel Twitteru Evan Williams, spisovatelka Margaret Atwoodová nebo sociální psycholog Jonathan Haidt.
Pueyův článek se stal po vypuknutí pandemie choroby COVID-19, způsobené novým typem koronaviru, rychle určujícím materiálem o potřebnosti opatření v oblasti veřejného zdraví. Určitým problémem ale je, že Tomas Pueyo není epidemiolog ani zdravotní odborník - jeho specializací je internetový marketing.
A jeho závěry podle Buzzfeed News v mnoha ohledech sporné i podle dalších zdrojů chybné.
Napřed se rozhodneš. Opravíš to když tak později
Uživatele sociálních sítí ovlivňuje potřeba neustále umísťovat na své profily nový obsah, která je bohužel úzce propojena s tím, že nedostatečně ověřují fakta. Navíc upřednostňují ty údaje, které odpovídají jejich momentálnímu rozpoložení. To vede často k tomu, že i pravdivé informace skončí v "koktejlu", kde jsou vedle nich namíchány údaje nepravdivé a objektivně nesprávné.
Jak uvádí Buzfeed News, Pueyo sám nijak nepopírá, že není lékař ani vědec. Působí na vzdělávací platformě pro sdílení obsahu Course Hero, která umožňuje studentům spolupracovat a sdílet své poznámky při studiu - což byl styl práce, který využil při psaní svého masově sdíleného článku "Koronavirus: Proč musíme jednat hned".
Pandemie ovlivňuje životy lidí po celém světě, proto se téměř každý uživatel socikálních sítí cítí být v oblasti veřejného zdraví odborníkem. Pueyo podle svého vyjádření došel ke svým závěrům tak, že začal zveřejňovat aktualizace výskytu koronaviru na Facebooku, a když ho jeho sledovatelé začali napodobovat, rozhodl se zveřejnit všechno na serveru Medium.
"Shrnul jsem názory odborníků. Všechno, co mám, pochází z prvotních dat nebo z analýz od jiných odborníků," tvrdí Pueyo. Podle něj lze na případné nepřesnosti reagovat v čase. "Chcete vydat zprávu co nejrychleji. Pokud je chybná, opravíte ji. Nejdřív uděláte rozhodnutí a chyby opravíte později," uvedl Pueyo.
Bohužel, právě to, aby informace o COVID-19 byly správné a současně aby se objevovaly dostatečně rychle, se ukázalo jako jedno ze zásadních dilemat, jež s sebou tato krize přinesla. Ověřování údajů prostě trvá déle než šíření nijak neověřovaných dezinformací o "spiknutí Deep State" nebo o tajné biologické zbrani.
Ani snaha sdílet správné informace nemusí vyjít
Časté je i to, že se lidé skutečně snaží sdílet správné informace, jenže nepostihnou správně podstatu, popřípadě dojdou k chybnému závěru. Pokud se jejich příspěvek stane virálním, může tak nadělat víc škody než užitku.
Něco takového se stalo epidemiologovi Eriku Faigl-Dingovi, který působil ve Wu-chanu a stal se jedném z prvních internetových influencerů zasvěcených částečně do koronavirové krize. Sdílel přitom tutéž filozofii co Pueyo: při krizi v oblasti veřejného zdraví jsou rychlé informace s částečnými nepřesnostmi lepší než žádné. Twitter se podle něj stal smyslupným ústředním místem při sledování postupu ohniska nákazy, protože informace na něm mohou být až o dva dny rychlejší než v denním tisku.
Právě rychlost šíření informací mezi twitterovým publikem mu však také ukázala úskalí tohoto způsobu "osvěty". Mezi zprávami, které zveřejnil, bylo i to, že podle jedné studie může COVID-19 "nějakým způsobem souviset s HIV". Feigl-Ding sice dodal, že tuto studii odborníci ještě dostatečně nepřezkoumali a že na nějaké závěry je příliš brzy, ale to nezabránilo tomu, aby jeho tweet nezačali masově sdílet příznivci spikleneckých teorií, podle nichž je COVID-19 biologická zbraň.
Feigl-Ding nicméně i nadále zastává názor, že "rychlá a nepřesná informace je lepší než žádná". Podle něj nemá vědecká komunita vytvořenou infrastrukturu, která by umožňovala šířit informace dostatečně rychle. "Informace jsou v této době jako rozbouřená řeka. Potečou tam, kde se setkají s nejmenším odporem. Než zdravotní instituce zveřejní tiskovou zprávu nebo aktualizaci na svých webových stránkách, už dávno se to rozebírá na Twitteru."
Podle Vincenta Racaniella, profesora mikrobiologie a imunologie na Kolumbijské univerzitě, se něco podobného odehrávalo i během předchozích epidemií. "Stalo se tu i u Eboly nebo při rozšíření viru Zika. Sociální média umožňují každému cítit se odborníkem"
Racaniello na rozdíl od Feigl-Dinga a Pueya není takový optimista v tom, že dobré informace se nakonec prosadí a překonají ty špatné. "To, co lidé nejvíc šíří, je většinou úplně bezcenné. Je opravdu těžké najít informace, které jsou kvalitní."
Navíc, byť Twitter používá i řada vědců a snaží se jeho prostřednictvím šířit ověřené a správné informace, málokdy zasáhnou tak široké publikum, protože složité vědecké psaní se k tweetování nehodí. "Každý týden dělám dvouhodinový vědecký podcast. Ale poslouchá ho jen velmi málo lidí. Protože je to dlouhé a složité," poznamenal Racaniello.
72
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
