Když v dubnu 1736 zemřel ve svém vídeňském zámku Belveder princ Evžen Savojský, rozšířila se historka, že ve stejnou noc, kdy vydechl tento slavný vojevůdce, skonal v jeho menažerii u zámku i mohutný lev. I když je tento příběh podle všeho smyšlený, velmi dobře ilustruje, jakou osobností princ byl. Už za jeho života se o něm mluvilo jako o jednom z největších vojevůdců všech dob. Narodil se 18. října 1663 a vyhranými bitvami dokázal změnit mapu Evropy konce sedmnáctého a počátku osmnáctého století. 

Levoboček Krále Slunce?

I když je Evžen Savojský znám ve spojitosti s habsburskou monarchii, ve skutečnosti byl rodilým Francouzem. Narodil se v Paříži jako syn generála Evžena Mořice, prince savojsko-carignanského a hraběte ze Soissons, a jeho manželky, Olympie Manciniové. O jeho příchodu na svět ale vznikla nepříjemná šeptanda.

Královna skotská a francouzská Marie Stuartovna.
Krutá smrt královny. Marie Stuartovna trpěla, popravili ji až na třetí pokus

„Jelikož se říkalo, že tehdejší francouzský král Ludvík XIV., Král Slunce, měl jako mladík poměr s Evženovou matkou, šířily se řeči, že Evžen je králův levoboček," uvádí server Britannica. Podle všeho šlo ale opravdu pouze o pomluvu - otcovství král Ludvík XIV. popíral, navíc poměr krále s Evženovou matkou skončil mnohem dříve, než byl Evžen Savojský počat.

Mimochodem, Evženova matka Olympie Manciniová byla proslavenou intrikánkou. Původem sice šlo o pouhou šlechtičnu z nevýznamného italského rodu, ovšem díky tomu, že byla neteří francouzského kardinála Mazarina, se dostala na francouzský královský dvůr. Zde se velmi ráda podílela na různých pletichách. Díky nim dokázala ulovit manžela s titulem princ. Skončila však neslavně - sama se stala obětí intrik, byla obviněna z travičství a z Francie musela uprchnout.

Tříjazyčný podpis

Kdyby měl o trochu méně vzpurnou povahu, evropské dějiny se mohly vyvíjet zcela jinak. Otec Evžena Savojského totiž pro svého syna plánoval kariéru kněze. To se ovšem svéhlavému mladíkovi příliš nelíbilo a mnohem více toužil po vojenské uniformě. Jenže když jako dvacetiletý nabídl francouzskému králi své služby, panovník ho údajně dost nevybíravě odmítl.

„Evžen tak opustil jak dvůr, tak Francii a nabídl svůj um a talent habsburskému císaři Leopoldovi I., který právě potřeboval každého muže, který by mu pomohl porazit Turky," uvádí server Britannica. Těžko říct, jak moc pak Ludvík XIV. svého rozhodnutí litoval, zvláště, když Evžen v pozdějších letech několikrát drtivě porazil francouzská vojska.

Marie Antoinetta v roce 1790. Portrét maloval Alexander Kucharsky.
Tajemství dopisů Marie Antoinetty odhaleno. Vědci ví, jaká slova cenzor zničil

I když se stal Rakušanem, Evžen nikdy nezapomněl na své francouzské a italské kořeny. Projevilo se to v jeho podpisu. „Evžen mluvil německy velmi špatně a psát v němčině nedokázal vůbec. Pod kůží měl francouzštinu a italštinu. Kdykoliv podepisoval dokumenty, které jeho sekretáři připravili v němčině, zanechal svůj podpis ve velmi specifické podobě - podepsal se jako Eugenio von Savoye. Eugenio je italsky, von německy a Savoye francouzsky," upozorňuje server Military History Now.

Zajmout: 1. vojáky, 2. majetky, 3. manželky…

Již velmi brzy poté, co Evžen vstoupil do služeb Habsburků, se ukázalo, jak schopným mužem je. V armádě postupoval raketovou rychlostí a stejně tak se seznam vyhraných bitev u jeho jména množil. V jedné z nich zajistil vskutu zajímavou kořist.

„Jeden z největších vojenských úspěchů princ Savojský dosáhl v Bitvě u Zenty v roce 1697, střetu, který rozhodujícím způsobem ukončil léta se tahající válku Rakouska a Osmanské říše. Vojska na obou stranách byla zhruba stejně velká, Evženovi vojáci ale měli nedostatek zásob i vybavení. Přesto se jim povedlo porazit Turky takovým způsobem, že na turecké straně zůstalo třicet tisíc obětí a na rakouské pouze pět set," připomíná server Military History Now.

Turci se dali na útěk a nechali za sebou opravdu zajímavý "majetek". „Evženova vojska shrábla stáda velbloudů, truhlice plné zlata a také harém - deset sultánových manželek," nastiňuje web Military History Now.

Střelen třináctkrát

Evžen Savojský nepatřil k těm velitelům, kteří by nechávali nejtěžší práci oddřít své muže a pak jen shrábli vyznamenání. Stejně jako jeho spojenec v boji proti Francouzům, anglický šlechtic a vojevůdce John Churchill, hrabě z Marlborough, se kterým se Savojský spřátelil, stál vždy na čele svých vojsk.

Hrabě Hans Axel von Fersen. Zkušený švédský diplomat a vojevůdce byl favoritem francouzské královny Marie Antoinetty. Zda byla jejich láska pouze platonická, nebo byli i milenci, se dodnes pouze spekuluje. Fersen žil v letech 1755 až 1810. Autorem portr
Ten, který okouzlil Marii Antoinettu. Axela Fersena krutě umučil rozzuřený dav

 

„V Blenheimu princ Savojský dokonce údajně zastřelil dva vlastní vojáky, kteří váhali, aby posílil odhodlání vojska. Evžen byl vždy ve středu bitevní vřavy, jeden z pozorovatelů dokonce považoval prakticky za zázrak, že dokázal přežít. Celkem byl během vojenské kariéry Savojský postřelen nebo jinak poraněn třináctkrát," uvádí web Military History Now.

Upírské historky

Střední a Západní Evropa vděčí Evženovi Savojskému údajně nejen za záchranu před tureckými nájezdníky, ale také za vznik upírských historek.

„Evžen Savojský vybojoval pro Rakousko jednu oblast v dnešním Srbsku. Patnáct let po bitvě se v tamní vesnici začala odehrávat podezřelá úmrtí a nemoci, které místní spojovali s jedním z vesničanů, Arnoldem Paolem. Ten zemřel o několik týdnů dříve, a vesničané tvrdili, že se stal upírem. Následné vyšetřování, které vedl rakouský vojenský lékař Johann Fluckinger a který zapsal podrobnosti o upírském exorcismu, se stalo jedním z prvních příběhů o upírech, které kdy lidé v Západní Evropě slyšeli," zmiňuje web Military History Now.

Tajemný princ

Zajímavé je, že byť o Evženovi Savojském existuje množství spisů a záznamů, co se týče jeho vojenské kariéry. O jeho bitvách se lze dočíst do nejmenších podrobnosti, o jeho soukromém životě není známo téměř nic.

Kontroverzní návštěva. Bývalý král Eduard VIII. při návštěvě nacistického Německa v roce 1937. Na snímku prohlídka jednotek SS.
Když Eduard VIII. navštívil Hitlera. Splnil tím prý manželce touhu po poklonách

„Nikdy se neoženil a nezanechal ani žádné zápisky o osobním životě," připomíná web American Delegation of Savoy Orders. Podle všeho však byl milovníkem umění a architektury, o čemž svědčí jeho zámek Belveder. V době, kdy ho vybudoval, ještě nestálo císařské sídlo Schönbrunn, a vzhledem k honosnosti Belvederu v porovnání s Hofburgem se o Vídni začalo mluvit jako o jediném městě, kde poddaný bydlí lépe, než jeho císař.

Vyříznuté srdce

Princ Evžen Savojský je sice pohřben v katedrále svatého Štěpána ve Vídni, nenachází se tam ale celé jeho tělo. „Před pohřbem mu vyřezali srdce a orgán poslali do italského Turína, kde bylo uloženo do hrobky k ostatkům jeho předků z rodu Savojských," uvádí web American Delegation of Savoy Orders.