Kliknutím zvětšíte
Co se děje v Německu.
Více než jeden milion lidí uprchlo před válkou na Ukrajině do Německa. To řadí západní sousedy podle Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky na druhou příčku žebříčku s nejvíce uprchlíky z Ukrajiny za Polsko (1,5 milionu) a před Českou republiku (500 tisíc). Nejvíce uprchlíků nalezlo azyl v Severním Porýní – Vesfálsku a v Bavorsku.
První uprchlíci začali do Německa proudit hned po útoku Ruska na Ukrajinu, tedy na přelomu února a března 2022. Během prvních dvou měsíců války jich do Německa dorazilo více než 800 tisíc, v následujících měsících jejich počet rostl již výrazně pomaleji.
Nejvíce, více než 224 tisíc, jich našlo svůj domov v nejlidnatější spolkové zemi v Severním Porýní – Vestfálsku. V Bavorsku, které je velké přibližně jako Česko, jich azyl našlo přes 110 tisíc. V Sasku pak do 23. února 2023 evidovali více než 50 tisíc válečných uprchlíků.
Více než třetina Ukrajinců se nechce vracet
Podle Rady pro migraci je složení uprchlíků podobné, jako je tomu u těch, kteří našli bezpečný domov v Česku. Přibližně 69 procent z celkového počtu dospělých uprchlíků tvoří ženy, více než třetina z celkového počtu jsou děti mladší 18 let.
Deník vám přináší sérii reportáží od zkušeného válečného zpravodaje Luboše Palaty a fotoreportéra Lukáše Kaboně. Ve speciálním projektu Ukrajinci tehdy a teď si můžete přečíst i exkluzivní svědectví několika rodin z různých částí Ukrajiny. Každý den v tištěném Deníku a vše přehledně na denik.cz/ukrajina.
„Podle studie Uprchlíci z Ukrajiny v Německu je průměrný věk ukrajinských uprchlíků kolem 28 let. Tři čtvrtiny z nich přišly do Německa bez partnera. Téměř polovina dospělých uprchlíků přišla s dětmi,“ uvádí Rada pro migraci.
Podle stejné studie pak tři čtvrtiny, tedy více než 750 tisíc, žije v bytech nebo domech, z části u svých příbuzných nebo přátel, kteří již dříve byli v Německu. Sedmnáct procent jich žije v penzionech nebo v hotelech. Pouhých devět procent jich bydlí na ubytovnách pro uprchlíky.
Podle průzkumu z loňského podzimu by 37 procent Ukrajinců chtělo v Německu zůstat dlouhodobě, 34 procent do konce války. Pouhá dvě procenta plánují návrat na Ukrajinu v nadcházejícím roce.
Německo dalo na běžence 84 miliard
Podobně jako v Česku, tak i v Německu měli uprchlíci zajištěnou zdravotní péči nebo přístup na pracovní trh. Do loňského podzimu si našlo práci přibližně 170 tisíc z nich, z více než 70 procent kvalifikovanou nebo vysoce kvalifikovanou práci. Oproti Česku ale situaci v Německu komplikuje výraznější jazyková bariéra, složitější je také uplatnění na trhu práce pro cizince.
Od počátku války do konce loňského roku vydalo Německo podle spolkové vlády na podporu Ukrajiny více než 12,5 miliardy euro, tedy přibližně 300 miliard korun. Z této částky putovalo loni přibližně 84 miliard korun na ubytování a péči o uprchlíky, letos se počítá s částkou pohybující se okolo 36 miliard.
Ministerstvo práce a sociálních věcí pak vydalo do konce loňského roku na řešení uprchlické krize další dvě miliardy euro.
U sousedůRubrika U sousedů
V dnešní době víme často mnohem více o tom, co se děje na druhém konci světa, než co se děje těsně u našich hranic, v sousedních zemích České republiky. Proto jsme se rozhodli vám odlehčenou formou přinášet na tomto místě každou neděli zprávy o tom, co se děje „u sousedů“, tedy na Slovensku, v Polsku, Německu a Rakousku. Informovat vás budou lidé, kteří buď v daných zemích žijí, jako je Eliška Gáfriková na Slovensku, Martin Kratochvíl v Polsku, nebo působí u hranic, jako Alexandr Vanžura v Děčíně, nebo Iva Haghofer u rakouských hranic na jižní Moravě. Za inspiraci k vzniku rubriky děkujeme panu Vladimíru Majerovi. Občas přispěji středoevropským pohledem do rubriky i já, evropský editor Luboš Palata. Přejeme hezké nedělní počtení.
30
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
