Nové stavby, drahá auta v ulicích. Bratislava se od revoluce změnila k nepoznání

Zdroj: Deník

Rád vítám v Bratislavě návštěvy a ukazuji jim město a jeho okolí. Bratislava má podle mne fantastickou polohu v nížině u Dunaje, přitom jen pár kilometrů od začátku Karpatského oblouku. Navíc je skvěle vybaveným, příjemným městem malých vzdáleností, kde vše máte blízko. V jednom z posledních teplých a prosluněných víkendů letošního podzimu jsem v něm uvítal své rodiče, sedmdesátníky žijící střídavě v Hradci Králové a Praze.

Jak lidé, kteří Bratislavu navštívili naposledy v rámci organizovaných zájezdů v osmdesátých letech, v časech společného státu, slovenské hlavní město nyní viděli? Samotného mne to zajímalo. Obvyklý první postřeh lidí z mé bubliny: “Závidíme, mají chytrou a krásnou prezidentku a navíc platí eurem,” zmiňuji pro pořádek hned na počátku.

Město se viditelně prudce rozvíjí

První postřeh: tak čilý stavební ruch, tolik jeřábů a rozestavěných bytů, obchodních zón a kanceláří opravdu v žádném českém městě nenajdete. Oblast Mlýnské Nivy, navazující na historické centrum města, kde od konce devatenáctého století sídlila rafinerie Apollo, která na konci druhé světové války podlehla americkému bombardování, byla ještě před dvaceti lety ošklivou zarostlou džunglí.

Východoněmecké pohraničí s Českem zhnědlo. Ovládla jej AfD

Vůbec se tu kvůli neodstraněným ekologickým zátěžím nestavělo a původní fabriku, kterou komunisté po roce 1948 přejmenovali na Slovnaft, přestěhovali dále za město. Teprve po roce 2000 se začalo dařit odstraňovat zátěže minulosti. Promenádu navazující na centrum města a nákupní zónu Eurovea se podařilo otevřít v roce 2010. Po ní už začaly v místě vznikat další projekty a dnes je zóna třetí největší nově zastavovanou plochou v Evropě. Větší nové čtvrti vznikají jen v mnohonásobně větší Varšavě a Berlíně.  

Jezdí tu lepší auta než v Česku

I poznámka mého otce o vozovém parku je pravdivá. Slováci jsou více statusoví než Češi. Zatímco ředitel české firmy jezdí často ve Škodě Superb a jeho podřízení v octavii. Ve srovnatelně velké a úspěšné slovenské firmě, klidně i se stejným majitelem, jezdí šéf v největším SUV od Mercedesu či BMW v ceně hodně přes 100 tisíc euro a jeho přímí podřízení v “lidových” vozech stejných značek. Vtipný dialog Slováka a Čecha o tom, že ředitel přece nemůže jezdit v Seatu, ale musí mít minimálně Audi, popsal již před lety ve své knize “Pro Čechy je nebe nízko” bývalý viceguvernér ČNB Mojmír Hampl. Dražší auta než v ČR si kupují i běžní lidé, téměř vždy ale na dluh. 

Negativním důsledkem tohoto chování je, že zatímco průměrný Čech má dle Allianz Global Wealth Report 2021 čistý majetek v hodnotě 21 tisíc euro, průměrný Slovák v hodnotě 7,5 tisíce euro.  Důvodem, proč tomu je, je daleko větší zadlužení slovenských domácností. Průměrné dluhy každého Slováka dosahují 8,5 tisíce eur, což je druhý nejvyšší dluh v rámci střední a východní Evropy. “Jsme druzí nejhorší co se týká finančního majetku a též ve výšce dluhu. V poměru dluhu k finančnímu majetku jsme úplně nejhorší,” poukazuje socio-ekonomický analytik Ján Košč. “„Z porovnávaných krajin EU mají jen občané Slovenska v průměru více dluhů než čistého finančního majetku,” dodal. 

Blízkost Rakouska a propojenost s ním

Jasně, za socialismu svět končil na sídlišti Petržalka. Když ale dnes chcete někomu ukázat okolí Bratislavy, musíte také rychlolodí do Vídně, do vinných sklípků v blízkosti Edelstalu nebo do skvělých restaurací a termálů u Niziderského jezera. Tam všude potkáte obrovské množství Slováků, kteří tam nejezdí jen za zábavou, ale často zde i žijí a pracují.

Polsko je na rozcestí. Polexit není žádná chiméra

Způsobil to i fakt, že ceny pozemků, domů a bytů, jsou v rakouském pohraničí nižší než v ostatních částech prstence obcí okolo Bratislavy. Když se k tomu přidá fakt, že v každém pohraničním rakouském městečku se bez problémů vaše děti, pokud v místě máte trvalé bydliště, dostanou do bezplatné a kvalitní školky, zatímco v Bratislavě jsou veřejné beznadějně obsazené a soukromé stojí stovky eur měsíčně, je volba pro mladou rodinu, kde hledat bydlení, poměrně jednoduchá.  

Rodiče si každopádně z Bratislavy odvezli dojem, že je to fajn místo k životu a už vědí, že to není jen kvůli tomu, že Slovensko je již třináct let v eurozóně a má chytrou a krásnou prezidentku, která se snaží národ spojovat a ne rozdělovat. 

Autor je šéfredaktorem slovenského ekonomického týdeníku TREND