Test jménem Afghánistán. Jakou roli sehrává EU? Především humanitární

Rychlý postup hnutí Tálibán a jeho ovládnutí většiny území Afghánistánu po odchodu amerických a aliančních vojsk donutil mnoho světových zemí k evakuacím svých občanů a jejich afghánských spolupracovníků.

Také sama Evropská unie organizuje evakuace. Ve čtvrtek 19. srpna dorazila do Madridu první více než stočlenná skupina pracovníků institucí Evropské unie v Afghánistánu, v Evropě je už také zhruba 400 Afghánců s rodinami, kteří pro EU pracovali. Jejich řady by se mohly rozšířit o dalších 300 lidí, kteří zatím na evakuaci čekají na kábulském letišti nebo v jeho okolí.

Velvyslanec Hynek Kmoníček: Každý druhý uprchlík je Afghánec. To se ještě zhorší

Podle ČTK zatím není jasné, které státy kromě Španělska a Chorvatska bývalým afghánským spolupracovníkům unijních institucí udělí azyl. Evropská komise je nicméně podle slov komisařky pro vnitřní věci Ylvy Johanssonové připravena celý proces koordinovat.

Zajistit evakuace je podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella „morální povinností“ Evropské unie. Velkou otázkou nicméně je, jakou další roli by EU jako celek chtěla, může a bude v případě Afghánistánu hrát. Dění v této zemi ji totiž jistě alespoň nějakým způsobem ovlivní, například co se týká budoucích migračních toků. Už nyní Borrell zmiňuje, že mnoho Afghánců se bude snažit do EU dostat přes Turecko.

Na roli významného bezpečnostního aktéra ale EU zřejmě nemá. „EU chápe realitu. Mnohé členské státy nebyly nadšené z toho, že Spojené státy tímto způsobem Afghánistán opouštějí, na druhou stranu nemají kapacity na to, aby mohly Spojené státy v té jejich pacifikační roli nahradit,“ vysvětlil v rozhovoru pro Českou televizi ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Ondřej Ditrych.

Mezi kritiky stažení aliančních jednotek z Afghánistánu patřili mimo jiné český prezident Miloš Zeman a premiér Andrej Babiš.

Role EU? Především humanitární

Podle Ondřeje Ditrycha se bude EU snažit udržovat s Tálibánem alespoň nějaké vztahy, a to především kvůli tomu, aby tak umožnila působení humanitárních organizací na afghánském území. Situace je však podle odborníka v tuto chvíli nepředvídatelná, a není jasné, jestli vedení Afghánistánu nakonec nebude příliš fragmentované na to, aby se světovými aktéry dokázalo komunikovat.

U kábulského letiště se střílelo. Zahynul afghánský strážce

Snahy o dialog potvrzují přímo slova Josepa Borrella po mimořádné videokonferenci ministrů zahraničí v úterý (17. srpna). „Tálibán vyhrál válku, takže s nimi mluvit musíme, abychom co nejdříve to bude potřeba spustili dialog a zabránili tak humanitární a potenciálně i migrační katastrofě,“ uvedl politik s tím, že evropská humanitární pomoc bude i nadále k dispozici. Zmínil konkrétně zajištění potravin, kterých můžou mít Afghánci kvůli klimatickým podmínkám nedostatek.

Co se týká dosavadní podoby evropské humanitární pomoci, jen v roce 2021 EU pro Afghánistán alokovala téměř 57 milionů eur. „Násilné útoky ozbrojených skupin na zdravotnická a vzdělávací zařízení pokračují. Očekává se, že stažení mezinárodních jednotek humanitární situaci ještě zhorší. (…) Financování během roku 2021 zajistí klíčovou pomoc nejzranitelnějším osobám, včetně obětí válek, nuceného vysídlení a přírodních katastrof. Intervence se zaměřují na poskytování nouzové zdravotní péče, přístřeší, potravinové pomoci, přístupu k čisté vodě a hygienickým zařízením a také různých služeb ochrany zaměřených na ženy a děti,“ uvádí oficiální unijní web. Letošní financování reflektuje také jarní sucho nebo probíhající pandemii.

Další úkol EU vidí ministři zahraničí v předcházení nové migrační krize, a to skrze stabilizaci regionu. „Musíme zajistit, aby nová politická situace vytvořená v Afghánistánu návratem Tálibánu nevedla k rozsáhlému migračnímu toku do Evropy,“ shrnul debatu ministrů Josep Borrell s tím, že prioritou Unie je podpora tranzitních a sousedních zemí Afghánistánu.

Nový vůdce země? Do afghánského Kábulu přijel druhý muž Tálibánu Barádar

Ze závěrů úterního mimořádného zasedání Rady EU také vyplývá, že Unie a její státy se nyní rozhodně nepohrnou do dalšího pokusu pomoci Afghánistánu s „budováním moderního státu“. Jak zmínil Borrell, jedná se o velice finančně náročnou záležitost s minimálními výsledky. „Myslím si, že po celém světě povedou podobné operace k podobným výsledkům, pokud se proces budování státu nebude jevit jako něco domácího, něco, kde jsou místní lidé zapojeni a jejich hlas posilován,“ dodal diplomat.

Z Evropského parlamentu nicméně zaznívají výzvy, aby byla EU ambicióznější. „EU musí vypracovat novou strategii pro Afghánistán a celý region s přihlédnutím k novým okolnostem, a musí brát v potaz to, že Rusko a Čína se rychle pokusí vyplnit politické vakuum. Zejména Pákistán, Írán a Indie by měly být vyzvány, aby v Afghánistánu hrály konstruktivní roli,“ myslí si předseda zahraničního výboru David McAllister (EPP), předseda výboru pro rozvoj Tomas Tobé (EPP) a předseda delegace pro vztahy s Afghánistánem Petras Auštrevičius (Renew).

Vedle této parlamentní delegace funguje přímo pod unijní diplomatickou službou (EEAS) ještě delegace Evropské unie v Afghánistánu, která v současné době koordinuje zmíněné evakuace.

Tlak na migrační reformu

Současná krize v Afghánistánu by nicméně mohla přinést i určitá pozitiva. Evropská unie už téměř rok oficiálně jedná o podobně Nového paktu o migraci a azylu, zatím bohužel téměř bez výsledku. Potřeba rychle reagovat nejen na příchod stovek azylantů v rámci evakuací, ale i na potenciální hrozbu budoucích migračních vln z tohoto regionu by mohla dát věci do pohybu.

Ženy znásilní a zabijí. Raději si vezmu život. Studentka popsala dění v Kábulu

„Nestabilita v Afghánistánu pravděpodobně povede ke zvýšenému migračnímu tlaku. Připravujeme se proto na všechny scénáře. Za tímto účelem jsme v souladu s Novým paktem o migraci a azylu svolali včera (17. srpna) naléhavé zasedání připravované sítě (Blueprint Network), během kterého jsme s členskými státy a agenturami EU diskutovali o možném vývoji a úrovni naší připravenosti,“ uvedla po setkání ministrů vnitra komisařka Johanssonová a dodala, že tato síť se bude nadále pravidelně scházet, aby pečlivě sledovala vývoj a podnikla všechny potřebné přípravné kroky.

Johanssonová se dále nechala slyšet, že EU by neměla čekat, až migranti dorazí na její vnější hranice. „To není řešení. Měli bychom lidem zabránit v tom, aby mířili do Evropské unie nebezpečnými, nelegálními a nekontrolovanými trasami, které vedou pašeráci,“ doplnila komisařka.

Její kolega z Evropské komise Margaritis Schinas, který má také částečně na starosti téma migrace, se k výzvě přidal. „Pokud nám situace v Afghánistánu a aktivity Běloruska něco ukazují, tak pak to, že už v otázce nezbytného kompletního přepracování pravidel v oblasti migrace a azylu nemůžeme dále čekat,“ uvedl Schinas na twitteru.

Americké rozvědky varovaly před rychlým kolapsem afghánské armády, píše list

Na druhou stranu, poslední týdny ukazují, že přesvědčit některé státy urychlit jednání rozhodně nebude snadné. Šestice unijních zemí včetně Rakouska, Řecka a Nizozemska minulý týden varovala Evropskou komisi před pozastavením nucených i dobrovolných deportací/návratů odmítnutých afghánských žadatelů o azyl přicházejících do Evropy, a to i navzdory tomu, co se v zemi v současné době děje. Švédsko a Finsko naopak tyto návraty pozastavily, názorové propasti mezi státy tedy evidentně zůstávají velké.