Fakt, že v Česku přibývá ghett potvrzují odborníci i samotná města. „V uplynulých letech jsme zaznamenali trend přibývajících sociálně vyloučených lokalit,“ uvedla mluvčí Svazu měst a obcí ČR Alexandra Kocková.

To potvrdil i šéf Centra sociálních služeb Praha a odborník na tuto problematiku Martin Šimáček. Podle něj na území České republiky lze napočítat více než šest set ghett ve více než stovce obcí. „Problém se navíc zhoršuje tím, jak mají lidé hlouběji do kapsy,“ doplnil Šimáček.

Vítkov dlouhodobě patří mezi sociálně vyloučené lokality.
Život v ghettu Vítkov? Dobře už bylo, teď musíme přežít, říká samoživitelka

Znaky vyloučených lokalit přitom vykazují už i místa, které by dříve do této kategorie nikdo nezařadil. Velkou roli v tom hraje i nedostatek možností alternativního bydlení, na kterém mnohdy vydělávají obchodníci s chudobou. Často se v pasti ocitají Romové. „Rapidně se zhoršuje systém adekvátních dávek. Stát v tomto ohledu svou agendu nezvládá,“ řekl Šimáček.

Chudoba je v podstatě určující faktor pro vznik sociálně vyloučených lokalit. To se podle šéfa Asociace strážníků městských a obecních policií ČR Miroslava Stejskala ukázalo ve Šluknovském výběžku, kde se podle něho situace zlepšila. „Část místních Romů si jezdí vydělávat do sousedního Německa. Takovou příležitost ale nemají třeba na Ostravsku,“ vysvětlil.

Na rozdíl od Šimáčka si ovšem myslí, že vyloučených lokalit v Česku ubývá a ani ta nejsou z valné části bezpečnostně riziková. „Není tu stav, kdy by se do nich mohl někdo bát vstoupit. Česká republika je jednou z nejbezpečnějších zemí na světě, proto sem jezdí spousta turistů,“ řekl.

Rušení? Optimalizace

V ulicích je v současné době zhruba osm tisíc městských a obecních strážníků, přičemž podle Stejskala je tento počet nedostatečný. „Nikdo tu práci nechce dělat, i když je už poměrně dobře placená,“ řekl s tím, že se zvedá i odbornost strážníků a v jejich řadách slouží řada vysokoškolsky vzdělaných lidí.

Nicméně mluvčí Svazu měst a obcí ČR uvedla, že strážníci na některých místech musejí suplovat práci policistů. Svaz také zaznamenal informace, že v některých místech ubývají policejní služebny. „Městská nebo obecní policie ovšem nemá tak široké kompetence jako policie státní a rovněž není zřízena ve všech městech a obcích,“ vysvětlila.

Na strážníka se mohou hlásit jen ti, kteří mají například maturitní zkoušku.Ilustrační foto
Strážníků je nedostatek. Nejvíce uchazečů propadne kvůli zdravotním testům

Rušení policejní oddělení ale odmítla mluvčí Policejního prezidia Irena Pilařová. „Policie ČR nikde neruší žádná obvodní oddělení, jde o optimalizaci menších útvarů do jednoho většího organizačního článku,“ sdělila. Výhodou nově nastavené optimalizace do nových celků podle ní bude, že vedoucí oddělení v nich pokryje službu celých 24 hodin denně a sedm dní v týdnu. „A to i při možné personální nedostatečnosti, tedy nenaplnění tabulkových stavů,“ dodala.

K prvnímu lednu bylo v Česku 40 118 policistů. To bylo o 239 méně než před čtyřmi roky.