Nižší platy eráru
Stát chce šetřit
hlavně u sebe, naplánoval si škrt 20 miliard korun. A zaměstnance „eráru“ to bude bolet hned dvakrát. Nejprve u platů: každé ministerstvo musí provozní výdaje snížit o pět procent a celkový objem vyplácených mezd klesne o dvě procenta. Platí to pro všechny státní zaměstnance s výjimkou učitelů, pro příspěvkové organizace a organizační složky státu. I tak se na platy příští rok vydá 250 miliard korun.

Osekané FKSP
Ve státních a příspěvkových organizacích nastane od ledna 2024 i druhý velký zásek. Vláda sníží o polovinu peníze v populárních Fondech kulturních a sociálních potřeb (FKSP). Z těchto peněz přitom ředitelé svým lidem přispívají na rozličné věci, třeba na nové brýle, očkování, na rekreaci, na vstupenky a podobně. Teď na to mohli použít dvě procenta z objemu peněz na platy, nově to bude jen procento. Pro představu: letos na FKSP šlo 5,2 miliardy korun.

Prezidente zaplať
Šetřit se bude všude. I v peněžence hlavy státu. Dnes prezident pobírá měsíční plat 341 200 korun a dalších 317 tisíc korun jako takzvané náhrady (třeba na nákup ošacení, ubytování, cestovné atp). Doteď se samotný plat nejvyššího ústavního činitele nedanil, od ledna bude, a to klasickou sazbou pro zaměstnance (do 161 tisíc se platí 15 procent, částka nad tuto hranici podléhá dani 23 procent).

Konec kolkových známek a pokutových bloků
Zajímavostí reformního balíčku je ohlášený konec papírových pokutových bloků, které dostávají lidé při prohřešku takzvaně na místě. Stát už nechce platit za jejich tisknutí (prodražují je bezpečnostní prvky). Od ledna 2025 vydají policisté či celníci jen elektronické potvrzení o pokutě. A stejně jako papírové pokuty skončí i papírové kolkové známky, které kupujeme na poště a lepíme na některé úřední žádosti. Úhrada bude elektronická.

Služební Ferrari? Už ne 
Vláda v rámci reformy řeší i takzvaná firemní auta. Lidé si je koupili takzvaně „na firmu“ ale v reálu spíše používali na soukromé účely. Například v roce 2020 bylo u nás registrováno 101 nových vozů Ferrari, z toho 96 bylo vedených jako firemních. Nově se proto daňově uznatelnými stanou jen první dva miliony z ceny kupovaného vozu.

Víno jako (ne)chtěný dárek
Velká část ministrů vlády pochází z jižní Moravy a na reformě je to poznat. Vinaři patří mezi „vítěze“ reformního balíčku. Na rozdíl od lihovarníků či prodejců točeného piva se jim spotřební daň ve výši 23 korun za litr tichého vína zavádět nebude. Hlavním argumentem vlády je fakt, že daň neplatí vinaři ve většině zemí Evropské unie. O jednu výhodu ale tekutá réva přijde. Nyní je možné lahev vína v ceně do 500 korun „hodit do nákladů“, pokud se jedná o dar na reprezentaci firmy. To už od ledna nepůjde.

Na knížky nula, noviny nejdražší v Evropě
Velkou rošádu ministerstvo financí předvedlo u stávající desetiprocentní sazby DPH na knihy, tisk a časopisy. Knihy budou od ledna 2024 v nulové sazbě, což knižní vydavatelství výrazně ocenila. Podle informací Deníku však bude mít úleva i nečekaný efekt – méně knížek vydaných na podzim v předvánočním období. Část vydavatelství raději počká s vydáním některých titulů až na příští rok. Časopisy se octnou v 12procentní sazbě, podle ministerstva pro to, aby se zachovala výhoda pro vědecké tituly. Tuto výhodu budou využívat všechny časopisy bez rozdílů, včetně třeba pornografických. A nejhůře dopadly noviny, které míří do základní 21procentní sazby. Češi tak za ně budou platit nejvyšší daň v Evropě (průměr EU je mezi 5 až deseti procenty).

Levněji jíst a umřít
A trochu nadsázky na závěr: o něco levnější možná budou od ledna potraviny (bez nápojů), léky, stavební práce a také dětské autosedačky. Pokud by snad vládní reformy někdo nepřežil, může ho „potěšit“ alespoň fakt, že v rámci snížení druhé sazby DPH z 15 procent na 12 vláda rozhodla také o snížení daně na pohřební služby.