„Naše základny by se musely modernizovat tak jako tak. Bude potřeba upravit vzletové dráhy, postavit klimatizované hangáry, zázemí je náročnější než u gripenů,“ přiblížil vojenský analytik Lukáš Visingr.

Například obsluha amerických letounů páté generace vyžaduje dvojnásobný počet lidí, než který se v současné době stará o švédské stíhačky na základně v Čáslavi. Vzletová dráha bude muset být delší a bude se muset počítat s větší nosností. Zatímco Gripen váží bez mála sedm tun, F-35 dvojnásobek. Maximální vzletovou hmotnost pak výrobce letounu firma Lockheed Martin uvádí téměř 32 tun. Jen pro představu: tank T72 váží 48 tun.

F-35A Lightning II
Americká superletadla znovu vítězí v Evropě. Zájem o ně má řada zemí

Česká armáda by měla dostat 24 letadel. To je o deset víc, než kolik dnes provozuje gripenů. Otázkou tedy je, zda kapacita základny v Čáslavi bude stačit. Na místě totiž funguje ještě další letka složená z českých podzvukových strojů L-159 Alca a třetí cvičná letka složená ze stejných letounů. „Bude záležet, co s těmito letadly bude. Buď je vyřadit, modernizovat nebo přestavět na cvičné,“ uvedl vojenský analytik Jiří Vojáček.

Zdroj: Youtube

Dvě možnosti

Zatím se podle něho sice nepředpokládá, že by nové letouny startovaly i z jiných základen, Visingr si ale myslí, že pokud si letectvo ponechá L-159, bude další základna zřejmě nezbytná. „Jednou z možností by byla třeba Náměšť nad Oslavou, kde jsou ale vrtulníky a ty by se musely přesunout jinam. Druhá možnost je pak reaktivovat základnu v Přerově,“ upřesnil Visingr.

Největším problémem však podle Vojáčka bude záložní letiště, které se v současné době nachází v Pardubicích. Letadla tam přitom vzlétají nad obydlenou oblastí, což nepřispívá k dobrý vtahům mezi místními obyvateli a armádou. „Letoun F-35 má nejsilnější motor, jaký kdy byl do stíhačky namontovaný. Je dvakrát silnější než u gripenů. Vydává ale strašný hluk,“ nastínil potíže Vojáček.

Stíhačka Su-57.
Superletadlo na Ukrajině? Putin si nejlepší letouny šetří, ztráta by byla trapná

Každopádně vybudovat nové zázemí pro nové stíhačky nebude levné. Visingr předpokládá, že to bude stát desítky miliard korun. Tato investice však bude rozložena na řadu let. „Díky tomu, že základna bude standardizovaná jako jinde, kde tato letadla létají, mohli by je používat také Američané. Velkou část rekonstrukce by tak mohli zaplatit,“ doplnil. Podobně jako na Slovensku, kde by měli za rekonstrukci základen zaplatit v přepočtu asi dvě a půl miliardy korun.

Technická špička

Nákup letadel F-35 minulý týden schválila vláda na doporučení české armády. „F-35 Lightning II bude i po roce 2040 technická špička, zatímco stroje takzvané 4,5. generace tou dobou budou zastaralé. F-35 navíc nepředstavuje jen stíhací letoun. Jde o létající velitelské středisko představující kombinaci stíhacího letounu, prvku protivzdušné obrany, špičkového výzvědného a komunikačního pracoviště a zároveň je součástí široké sítě internetu strojů včetně bezpilotních prostředků, a tudíž dokáže provádět i úkoly, které jsou zcela mimo možnosti současných strojů,“ vysvětlil postoj vojáků náčelník generálního štábu Karel Řehka.

Poslední tendry ukázaly, že samotný stroj přijde na přibližně 1,9 miliardy korun. Jedná se však o cenu za stroje bez výzbroje a veškerého zázemí. Po jeho vybudování by se cena zvýšila na téměř dvojnásobek. „F-35 je jednoznačně nejdražší letadlo na trhu. Na druhou stranu také nejlepší. Jsou konstrukčně o čtyřicet let modernější než gripeny,“ porovnal Vojáček.

Stíhačka JAS-39 Gripen (na snímku z 26. dubna 2022)
Česko si bude moci nechat zdarma pronajaté gripeny, řekl švédský velvyslanec

První stroje by měla Česká republika obdržet nejpozději v roce 2029, kdy skončí pronájem gripenů. V té době už budou muset být vycvičeny i jejich posádky. „Piloti se cvičí v USA na strojích, které jsou už ale v majetku té armády, kde se budou provozovat. První letadla tedy budou muset být hotová už v roce 2027,“ doplnil Visingr.

Ačkoliv na výrobě samotných letadel se český průmysl podílet nebude, společnost Lockheed Martin má řadu dalších projektů, na nichž by Češi mohli spolupracovat. Součástí koncernu je například společnost Sikorski, pro níž vyráběla části vrtulníků Black Hawk společnost Aero Vodochody. Na podvozcích Tatra by zase mohl fungovat dnes kvůli válce na Ukrajině tolik skloňovaný raketový systém HIMARS.