Sčítání lidu 2021: Majetek už statistiky nezajímá, formulář se během let změnil

Aktuální sčítání lidu, které začne o půlnoci z 26. na 27. března, zjišťuje o polovinu méně údajů než před deseti lety. Z elektronického a listinného formuláře zmizely otázky na majetkové poměry a nyní je zaměřen na jiné, podstatnější oblasti průzkumu, například místem obvyklého pobytu. Takový údaj je důležitý zejména pro obce, díky tomu zjistí, kolik lidí v nich skutečně žije, a ne jen papírově. K organizaci veřejné dopravy a plánování dopravní infrastruktury jsou zase důležité data o dojíždění do práce či do školy. Pro plánování bytové politiky pak slouží údaje o tom, zda lidé bydlí v podnájmu nebo ve vlastním a jak početné jsou domácnosti v dané lokalitě.

Sčítání lidu 2021: Blíží se konec. Listinný formulář lze odevzdat do 11. května

Přiznání majetkových poměrů, které mnoha lidem oprávněně vadilo, je minulostí. Odklon od zjišťování hmotných i nehmotných statků začal po Sametové revoluci. Ještě v roce 1991 statistiky zajímaly otázky na vlastnictví domácích spotřebičů, osobních automobilů nebo chalup. V roce 2001 byl sice mezi údaje mapující vybavení domácnosti nově zařazen dotaz na vlastnictví osobního počítače, ale už se nezjišťovala vybavenost domácími spotřebiči.

„Ve sčítáních se pokaždé zjišťuje několik stejných základních údajů. Je to důležité pro srovnání, jak jsme žili a jak žijeme nyní. Právě v tom je cenná hodnota. Současně ale musí každé sčítání reagovat na aktuální situaci a nové informační potřeby. Zatímco dříve se zjišťovala například znalost čtení a psaní nebo vybavení domácnosti pračkou a chladničkou, dnes už to není třeba,“ vysvětlil Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu.

V roce 2011 se už statistici neptali na auta, chalupy či telefony. Zajímalo je, zda má domácnost možnost používat osobní počítač a jestli disponuje připojením k internetu. Jen pro zajímavost, v roce 2001 mělo téměř 16 % domácností počítač a skoro sedm procent počítač s internetem. O deset let později bylo v Česku už 65 % domácností s počítačem a skoro 61 % mělo i připojení k internetu.

Od gramotnosti ke splachovacímu záchodu

V průběhu dějin moderního sčítání lidu, které sahají až do roku 1869, se zjišťované informace značně proměňovaly. A některé byly dost kuriózní a dá se říci i poněkud nevhodné. Za Rakouska-Uherska bylo důležité znát například fyzický stav a gramotnost budoucích vojáků. Zaznamenávaly se však i případné fyzické vady, včetně slepoty a hluchoty. V pozdějších letech byly zařazeny i otázky na mentální poruchy. Od sčítání v roce 1880 pak přibyl dotaz na to, jestli lidé umí číst a psát.

Epidemiolog Petr Smejkal: Praktici chtějí očkovat, ale nemají vakcíny

V dobách, kdy v Československu vládli pevnou rukou komunisti, statistiky zajímalo, jak se zvyšovala úroveň vybavenosti bytů. Lidé museli přiznat, zda vlastní ledničku nebo televizi. Od roku 1960 jsou také dostupné údaje třeba o podílu bytů vybavených splachovacím záchodem. A čísla to jsou zajímavá.  V roce 1960 to bylo jen 31,0 % bytů, v roce 1980 už 73,5 %. Cílem takových zjišťování bylo zjistit, „jak se mění vybavenost domácností dělníků, rolníků a pracující inteligence“.