Rány sterilizovaných Romek pořád bolí, odškodní je. Ale jen některé

Po desetiletích se dočkaly. Český stát odškodní ženy protiprávně sterilizované v letech 1966 až 2012. Po schválení senátem už nový zákon podepsal i prezident. Mezi těmi, kdo podstoupily sterilizaci, byla ve 24 letech i rodilá Ústečanka Šárka Grundzová, která se ještě před 89. rokem provdala do slovenské Sniny.

Babišův syn narušil začátek kampaně ANO. Byl u toho i filmař Klusák, prý náhoda

Tam byla tehdy početná romská komunita. „Všechny do jedné jsme to podstoupily,“ tvrdí paní Šárka. „Gynekolog mi začal vyprávět, že jsem hloupá, mladá, mám hodně dětí. Abych si dala chvíli pokoj. A že mi nabízí takovou antikoncepci. Prý udělá jen dva stehy, a když budu chtít mít znovu děti, půjde to,“ líčí paní Šárka, jak jí lékař vědomě lhal. O tom, co jí provedli, se dozvěděla až o několik let později od jiné gynekoložky v Česku, kam se vrátila.

Sterilizovaným ženám se rozpadaly rodiny

Výpovědi dalších obětí sterilizace nyní přináší audiodokument Kukačka už dokukala. S novinářkou Annnou Košlerovou ho natočil dokumentarista Lukáš Houdek. „Původně jsme v době jarního lockdownu chtěli udělat krátké video natočené přes Zoom, které by to téma propagovalo před chystaným přijímáním zákona,“ líčí L. Houdek, který na téma narazil už během studií romistiky a později při práci v romských neziskovkách.

Soud rozhodl správně, byznys s chudobou jel i bez doplatků, zní z měst

Když se probírali nasbíraným materiálem, přišlo tvůrcům škoda uplatnit jen málo ze silných výpovědí. A tak místo videa natočili 2dílný audiodokument. Ukazuje, že dopad zákroku na osobní životy byl obrovský. „Hádali jsme se. Manžel chtěl ještě dítě,“ popisuje Žatečanka Jitka Žoltáková. „Rozvedli jsme se. Jde to z kopce. Nemám štěstí,“ řekla Pavlína Konhauserová z Vřesové na Karlovarsku.

Na sexuální život nemusela mít operace vliv. Ale o to tolik nešlo, sterilizovaná žena často ztrácela hodnotu nejen pro manžela, ale i celou širší rodinu. „V romské komunitě má schopnost ženy přivést na svět děti a vychovat je zásadní význam,“ vysvětluje L. Houdek. Další problém představovaly návazné zdravotní komplikace včetně psychických, které u některých žen přetrvávají dodnes.

Myslivci: Lovíme, škody snižujeme i odváděním zvěře za příkrmy

I když už zákonodárci finanční satisfakci plošně schválili, pro oběti to zatím nekončí. Komise, která má rozhodovat o jednotlivých nárocích na odškodnění, totiž na ministerstvu zdravotnictví teprve vzniká. Ženy by měly získat až 300 tisíc, a to ve lhůtě počínající příštím rokem až do roku 2025. Ale ne všechny ženy na peníze nakonec budou mít nárok. Jako právě Šárka Grundzová z Ústí.

Sterilizovali ji totiž v roce 1987 na Slovensku ještě v době společného státu. A podmínky normy nezahrnují sterilizace provedené ve slovenských zdravotnických zařízeních. Grundzové to přišlo nespravedlivé a rozhodla se napsat prezidentce Čaputové. Z jejího úřadu ji vyrozuměli, že Slovensko k podobnému kroku jako Česko zatím nepřistoupí. „Nedělám si moc nadějí, že mě někdy odškodní. Je to ale nefér,“ říká paní Šárka.

Bolestivé téma je diskutované už roky

Znalci předpokládají, že se věc dotkla od roku 1966 až sedmi tisíců žen v Česku, respektive v Československu. Docházelo k tomu hlavně za bývalého režimu, ale praxe přetrvávala i po roce 1989. Nešlo jen o Romky. Ale podle dosud popsaných případů je pravděpodobné, že právě ony byly sterilizovány častěji než ženy českého původu. Mezi nimi šlo pravděpodobně o ty s poruchou intelektu, sociálně slabé, věřící nebo i politické vězeňkyně.

Chyběl mu pokec v letadle, vyvinul na to aplikaci. Sleduje ji i Airbus Ventures

Záměrem bylo podle znalců snížit sterilizacemi další reprodukci některých nevítaných skupin lidí. Oběti mohly sterilizaci podepsat třeba ve vypjaté chvíli komplikovaného porodu. Podle L. Houdka za komunismu Romkám za sterilizaci „nabízeli“ na sociálce pračku či novomanželskou půjčku. Dalším důvodem bylo už v nedávnějších dekádách dnes přežité dogma, že po druhém císařském řezu je zákrok nutný k přežití rodičky.

K popularizaci tématu ještě před nedávným schválením odškodnění výrazně přispěla Gwendolyn Albert, americká romistka žijící v Česku, ale i jedna ze sterilizovaných žen, romská aktivistka Elena Goralová. Řadu případů popsal ve své zprávě bývalý ombudsman Otakar Motejl v roce 2005. Poslední případ z roku 2010 ze žatecké nemocnice nedávno dokumentoval Deník N.