Využití novinky může přinést úspory zejména díky tomu, že se skladníci o napadení uskladněných zásob dozvědí mnohem dříve než při obvyklém odběru vzorků a jejich rozboru. „Pomocí detekce akustických signálů lze zjistit napadení vzorků již po 39 dnech, zatímco pomocí odběru se zjišťuje až po 70 dnech,“ uvedl Václav Stejskal z VÚRV.

Pokud hmyzí škůdci obilí napadnou, mohou se podle Stejskala rychle množit. Potvrdil to experiment, při němž vědci nechali důkladně prosít plný kontejner o hmotnosti 24 tun. Napočítali v něm přes 1,1 milionu dospělců hmyzu, kteří naplnili válce o objemu 5,5 litru. „Dospělci přitom představují jen zlomek oproti celkovému počtu larev,“ poznamenal Stejskal.

Pěstitelé věří, že domácí produkce brambor bude letos dost
Místo brambor obilí. Válka zřejmě změní plány českých sedláků

SSHR, o jejíž existenci se většina Čechů možná dozvěděla až nyní v souvislosti s válečnými událostmi na Ukrajině a nebezpečím uzavření ruských plynových kohoutů, kromě zásob plynu a nafty pro krizové okamžiky spravuje rovněž zásoby základních potravin. V jejích skladech se tak nachází například mražené maso, máslo, obilí, sušené mléko, masové konzervy, ale také cukr, sýry či škrob. V nich by mohla využít i nové zařízení. „Doufám, že to bude fungovat, a že začneme reálně debatovat, jak to můžeme promítnout do naší skladovací praxe,“ uvedl předseda SSHR Pavel Švagr.

Správa má nyní ve skladech zhruba 13 milionů potravinových dávek, což představuje zásobu zhruba na 1,3 dne pro všechny obyvatele Česka. „Není to špatné, ale úkolem do budoucna je potravinovou zásobu v hmotných rezervách zvyšovat,“ řekl Deníku Švagr. „Ukazuje se, že o co lépe je stát na krizové situace připraven, o to lépe a rychleji umí reagovat,“ prohlásil.

Zemědělcům dělá starosti sucho po zimě. Půda se nedá ani pohnojit.
Trable zemědělců: Česká pole jsou po zimě suchá, nedají se ani pohnojit

Podle rozhodnutí vlády z konce loňského roku by se tak do 15 let měly státní potravinové rezervy navýšit, aby stačily na 15 dní. „Jsme teprve na začátku té cesty, je třeba dát zakázky dohromady, vysoutěžit a věc reálně posunout,“ vysvětlil Švagr. Záležet podle něj bude také na zájmu soukromých majitelů skladů o spolupráci, a zejména na financování. „Doufám, že nám ministerstvo financí přidělí peníze, a že to bude politická priorita, aby se na oblast hmotných rezerv nezapomínalo ani v situaci, kdy státní rozpočet bojuje s rekordními deficity,“ konstatoval.

Předčasné obavy 

Švagr tvrdí, že potravin mají Češi k dispozici dostatek vzhledem k fungujícímu zemědělství i trhu. Také podle Tomáše Maiera z České zemědělské univerzity v Praze jsou zatím obavy z nedostatku potravin předčasné.

„Je třeba zdůraznit, že se pohybujeme na jednotném evropském trhu, a také, že se nedá očekávat, že by každý zemědělec a potravinář najednou chtěl zamknout své sklady,“ uvedl Maier. „Státní hmotné rezervy jsou tady pro případ náhlého krátkodobého výpadku třeba při povodni nebo nějaké epidemii,“ připomněl.

1894 je rokem založení rodinné Pily Mališ v Pržně na Frýdeckomístecku. 2022 je pak rokem rostoucí poptávky po dřevu k topení.
Dřevo do kamen jde opět na dračku. Můžou za to ceny elektřiny a plynu

Maier zdůraznil, že je Česko v základních zemědělských komoditách stále soběstačné, jak v obilovinách, tak v hovězím mase či mléce. U drůbeže a vajec je soběstačnost zhruba tříčtvrtinová, nedostatek může nastat pouze u vepřového masa. „Tam je problém dlouhodobě, protože zahraniční producenti je jsou schopni vyrobit s menšími náklady,“ vysvětlil.

Škůdci sice mohou i podle Maiera část sklizené úrody znehodnotit, přesto skladování rozhodně nepřináší největší ztráty. „Mnohem větší odpad je na straně obchodních řetězců a také u samotných spotřebitelů,“ dodal Maier.