Místo dosud ohlašovaného „stropu“ v 65 letech se totiž doba odchodu do starobního důchodu bude prodlužovat podle očekávané pravděpodobnosti dožití jednotlivých ročníků. Spočítat by ji měli statistici. „Hranice důchodového věku se bude posouvat pouze, pokud se podle dat Českého statistického úřadu bude prodlužovat věk dožití,“ tvrdí Marian Jurečka.
Podle aktuálních údajů České správy sociálního zabezpečení nyní Češi tráví v důchodu průměrně 24 let. Muži, kteří zesnuli v roce 2021, byli v důchodu průměrně 18,88 roku, ženy 28,07 roku. Do budoucna by se ale průměrná doba strávená v důchodu měla podle Jurečky zkrátit na 21,5 roku.
Čekají na metodiku
Jak se tedy doba odchodu do důchodu bude počítat? Zatím to nevědí ani statistici, z jejichž výpočtů by měli úředníci při určování změn důchodového věku vycházet. Plánované změny proto ještě nechtějí nijak komentovat. „Musíme počkat, až vše projde legislativním procesem. Potom uvidíme, jaká bude finální podoba návrhu a jaká bude metodika. Podle toho se budeme muset zařídit,“ reagoval mluvčí Českého statistického úřadu Jan Cieslar.
Marian Jurečka o reformě penzí i vládním konsolidačním balíčku:
Výpočet pravděpodobného věku odchodu do důchodu bude příliš komplikovaný na to, aby se o něj lidé pokoušeli svépomocí. Jestliže podle statistiků měli kupříkladu muži, kteří oslavili padesátiny v roce 2021, naději dožít ještě dalších 26,2 roku a ženy 31,8 roku, k určení odchodu do důchodu by jim prosté odečtení 21,5 roku od tohoto věku stačit nemohlo. Podle návrhu by se totiž měl věk odchodu do důchodu počítat z prostého průměru střední délky života mužů a žen v 50 letech. To ale nikdo doma jen tak „na koleni“ nedokáže.
Jak se tedy lidé přesně dozvědí, kdy by měli jít do důchodu? „Předpokládá se, že hodnota důchodového věku pro konkrétní ročník narození bude vyhlášena buď ve formě nařízení vlády, popřípadě vyhláškou ministerstva práce a sociálních věcí,“ uvedla mluvčí resortu Eva Davidová.
Ministerstvo sice původně tvrdilo, že se aktuální změny legislativy nedotknou dnešních padesátníků, realita je ale jiná. „Změna by se měla vztahovat v zásadě na ročníky narození po roce 1965,“ prohlásila Davidová.
Naděje na dožití? Hlavní parametr
Navržená změna určování odchodu do důchodu vychází z doporučení Národní ekonomické rady vlády. „Navázání věku odchodu do řádného důchodu na demografický vývoj pomůže nejzásadnějším způsobem ze všech jednotlivých opatření stabilizovat vývoj důchodového systému,“ uvedla její členka, hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Důležitou změnou je zejména to, že nové opatření definitivně sjednotí dobu odchodu do důchodu pro muže a ženy. „Podle evropských pravidel není možné diskriminovat podle pohlaví a rozdělovat podle něj věk odchodu do důchodu,“ vysvětlila Horská. „Tímto se konečně slaďujeme s evropským právem,“ dodala.
Určování věku odchodu do důchodu na základě naděje na dožití není v Evropě ničím novým. „Běžně se to používá například v Nizozemí, Dánsku, Itálii nebo na Slovensku,“ připomněl Martin Holub z Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí. „To, že věk bude automaticky záviset na naději dožití, je rozumné, transparentní a je to generačně spravedlivé,“ prohlásil Holub s tím, že podle něj jde o nejrozumnější návrh z celé důchodové reformy.
S tímto názorem ale nesouhlasí Martin Potůček z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze. Rozumnější by podle něj bylo zůstat u stávající zákonné úpravy. Parlament ji schválil na základě návrhu odborné komise, kterou v době vlády Bohuslava Sobotky (ČSSD) vedl právě Potůček.
„Ta ukládá ministerstvu práce jednou za pět roků zvážit všechny okolnosti vývoje systému jako takového a také demografického vývoje i dalších důležitých okolností, jako je délka života prožitého ve zdraví a také nezaměstnanost,“ připomněl Potůček.
Ministr Jurečka budoucí penzisty uklidňuje, že se úprav věku odchodu do důchodu nemusí obávat. Posuny prý budou pomalejší než u seniorů, kteří aktuálního penzijního věku dosahují právě nyní. „Může se tedy stát, že nárůst věku odchodu do důchodu nebude v některých obdobích žádný,“ uzavřel.
Statistická naděje na dožití pro padesátileté lidi (v letech):
Ročník narození | Muži | Ženy |
1965 | 27,7 | 32,6 |
1966 | 28,1 | 33,1 |
1967 | 28,1 | 33,0 |
1968 | 28,2 | 33,0 |
1969 | 28,4 | 33,3 |
1970 | 27,3 | 32,5 |
1971 | 26,2 | 31,8 |
Zdroj: ČSÚ