Kliknutím zvětšíteVelký ohlas na sociálních sítích i v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR vyvolalo poslanecké hlasování o pobytu ukrajinských vojáků v Česku za účelem jejich výcviku, které dne 29. listopadu 2022 schválila poslanecká sněmovna. Její rozhodnutí následně stvrdil 1. prosince také Senát (hlasy 67 senátorů ze 70). Reakce na souhlasné stanovisko obou institucí obsahovaly i řadu zavádějících tvrzení.
Čeští vojáci na Ukrajině?
O jednu z velkých kontroverzí se postarala přímo při projednávání tohoto návrhu v Senátu senátorka Jana Zwyrtek Hamplová, zvolená v letošních volbách za město Kroměříž. Ve svém vystoupení mimo jiné uvedla, že má obavu o bezpečnost občanů naší země a že hovoří mimo jiné o výcviku vojáků cizího státu, který není členem NATO, na území České republiky, i když tento výcvik by jistě mohl probíhat na území Ukrajiny, kde se neválčí.
Na výrok Hamplové reagovala bezprostředně ministryně obrany Jana Černochová, že splnění jejího požadavku by zapojilo Severoatlantickou alianci do válečného konfliktu. „My se snažíme, aby válka co nejdříve skončila, aby Česká republika pomáhala nejen humanitární pomocí, ale i dodávkami vojenského materiálu a aby právě ten válečný konflikt probíhal mimo naše území. Vy jste tady chtěla zapojit Českou republiku přímo do válečného konfliktu,“ prohlásila Černochová.
Hamplová o den později, tedy 2. prosince, reagovala na svém facebookovém profilu Jana Zwyrtek Hamplová fanpage, že hovořila o tom, že své vojáky na svém území, kde se neválčí, může cvičit Ukrajina, a že myšlenku o tom, že ty vojáky mají cvičit čeští vojáci, jí vložila do úst sama Černochová.
Vyjádření Hamplové je ale trochu sporné. Ve svém projevu před Senátem položila celkem čtyři otázky: zda si občané Česka přejí, aby senátoři pro tento návrh zvedli ruku, zda je tento návrh v souladu se zájmy České republiky, pokud jde o její současnou i budoucí bezpečnost, zda odpovídá významu Česka v rámci mezinárodních vztahů a konečně, zda taková míra zapojení České republiky do válečného konfliktu, včetně výcviku vojáků státu, který není členem NATO, přímo na našem území, odpovídá jejímu faktickému vlivu a významu na mezinárodní světové scéně.
„Kladu si tedy otázku, zda intenzita zapojení České republiky do válečného konfliktu světových velmocí v této podobě je na místě a zda bychom neměli stát raději pevněji nohama na zemi a před jakýmkoliv krokem, než ho uděláme, abychom měli na mysli hlavně bezpečnost občanů naší země. Hovořím teď například i o přijetí tisíců lidí se zcela jinými zkušenostmi a zvyklostmi, pokud jde o fungování státu, na naše území, i když tato pomoc by jistě byla možná na území Ukrajiny, kde se neválčí. A hovořím o výcviku vojáků cizího státu, který není členem NATO, na území České republiky, když i tento výcvik by jistě mohl probíhat na území Ukrajiny, kde se neválčí,“ uvedla Hamplová.
Vzhledem k tomu, že těsně před zmínkou o výcviku vojáků hovořila o tom, že Česko by mohlo Ukrajině pomoci na jejím území, zní kontext opravdu spíše tak, že si představovala, že výcvik na Ukrajině může probíhat s českou pomocí.
Ukrajinci v Libavé?
Další spor týkající se této věci vyvolala předsedkyně neparlamentní politické strany Trikolora Zuzana Majerová, která 1. prosince na svůj facebookový profil napsala, že prý hlasování o přítomnosti vojsk z Ukrajiny „byla další z vládních lží a pouhá hra pro lidi“.
„Rozhodli si dávno o nás, bez nás. Mluvila jsem s paní starostkou a několika občany vesnice Libavá, kteří mi už včera v noci psali. Potvrzují, že vojska UA jsou tam již déle než týden! Tudíž je naprosto zbytečné, aby o tom dále jednal Senát a schvaloval prezident, který je ze své funkce logicky nejvyšším velitelem ozbrojených sil v ČR,“ tvrdila Majerová, která následně srovnala tuto situaci s okupací Československa pěti státy Varšavské smlouvy v roce 1968.
„V roce 1968 to bylo taky PRÝ na chvíli… A všichni víme, jak to dopadlo. Nenechme se opět oklamat! Tato vláda musí být postavena před soud a odsouzena za vlastizradu. Za tím si stojím! PS: Chci se zároveň omluvit všem, kteří již včera ráno psali, že vojáci z Ukrajiny už na Libavé dávno jsou a měli pravdu. Je mi z celé té komedie ve sněmovně neuvěřitelně zle,“ psala Majerová.
Součinnostní cvičení ukrajinských vojáků v České republice schválila vláda podle svého vyjádření už 9. listopadu 2022. „Ukrajinští vojáci jsou v ČR na součinnostním cvičení, které 9. 11. schválila vláda. Přesně podle zákona. Pomáhali chystat kontinuální výcvik, který nyní začíná v souladu s mandátem, jenž prošel Parlamentem ČR,“ uvedlo 5. prosince 2022 na svém facebookovém profilu ministerstvo obrany.
Slova Majerové, naznačující, že jí přítomnost vojáků v Libavé potvrdila starostka tohoto města, zpochybnila pro server iDnes sama starostka Štěpánka Tichá. „Paní Majerová se mnou skutečně hovořila, avšak já jsem ji říkala, že v obci Město Libavá nikdo z takových vojáků není. Pokud se něco takového děje, tak je to možná ve vojenském výcvikovém prostoru Libavá, které ale nepatří do naší působnosti,“ uvedla.
Asistenční misi pro Ukrajinu zaměřenou na výcvik jejích vojáků na území členských států schválila Evropská unie 17. října. Zájem zapojit se už vyjádřila více než polovina členů EU. Výcvik ukrajinských vojáků vychází z bilaterální dohody vlády ČR a Ukrajiny, do budoucna se plánuje jeho převedení pod asistenční misi EU.
Podle Ministerstva obrany ČR se česká pomoc skládá ze dvou částí. Tu první představuje 55 osob, které budou působit v asistenční misi pro Ukrajinu na území jiných členských států EU, a to do roku 2024. Druhá část se týká právě výcviku ukrajinských vojáků na našem území.
Deník proti fake news.Podle Černochové má jít o pět čtyřtýdenních výcvikových cyklů uskutečněných na českém území do konce roku 2023. Každého z nich by se mohlo zúčastnit až 800 vojáků.
„Výcvik ukrajinských vojáků je pro Armádu ČR obrovská zkušenost. Budou mít jednak čerstvé informace přímo z bojiště, tak také získají informace o taktice a strategii jak ukrajinských vojáků, tak jejich protivníků," uvedla Jana Černochová.
49
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
