Podle názorů mnoha čerstvých absolventů nikoliv. Scházejí totiž kapacity a hlavně vyučující. „Nejhorší je chybějící praktická výuka. Lékař přijde do práce a čeká ho až třicet studentů. Často se ani nevejdou do místnosti a postávají na chodbě. Nervózní jsou sestry, lékaři a pacientům je to nepříjemné,“ popsal Deníku situaci absolvent 3. lékařské fakulty UK Jakub Kovář, který momentálně působí v nemocnici v Německu.

Na pitevně samostudium

Jak říká, tam se medici dostanou například k odběrům, kanilaci, sepsání žádanky, asistenci u chirurgických oborů, zatímco on to musel dohánět vlastní iniciativou mimo výuku. „V Německu se studenti učí všechno. Dokončí medicínu a přijdou do praxe jako někdo, kdo už něco umí,“ dodává. „U nás na fakultě bylo osm kruhů a část studentů neměla své učitele histologie nebo anatomie, takže nás učili kolegové z vyšších ročníků, na pitevně dokonce spolužáci, kteří měli ten kurz měsíc před námi, což byla katastrofa,“ vzpomíná.

A ještě klade otázku: „K čemu jsou peníze navíc, když byly použity překotně a nikdo nechce učit?“

Střelba na škole v Michiganu.
Krvavé stopy, slzy a nůžky na obranu. Žáci popsali drama na škole v Michiganu

Adam, absolvent téže fakulty, souhlasí: „Zvyšovat počet studentů je nesmysl už z podstaty věci. Nikdy to nemůže fungovat.“

Málo praxe a učitelů

Z průzkumu Medici 2020 – Kompetence a preference plyne, že při praktické výuce na jednoho vyučujícího nejčastěji připadá více než pět studentů, přičemž optimální by byli tři až čtyři. Myslí si to čtyři pětiny dotázaných. „Alarmující je 60 procent respondentů, kteří uvedli, že vyučující téměř nikdy nesleduje nebo nekontroluje průběh provedení fyzikálního vyšetření pacienta studentem,“ konstatovali autoři rozsáhlého šetření.

Růst počtu medikůRůst počtu medikůZdroj: DeníkNáročné pracovní podmínky a nízké platové ohodnocení jsou také důvodem k odchodu do zahraničí, kde se k negativním zkušenostem s českým zdravotním systémem přidává vyšší mzda a hlavně vidina kvalitnějšího vzdělávání v zahraničí.

„Nepochybně platí, že čím méně studentů se výuky účastní, tím je výukový proces efektivnější. Proto navyšujeme kapacity, zřídili jsme pět nových klinik a významně jsme posílili spolupráci s nemocnicemi v Liberci, Ústí and Labem, Českých Budějovicích a Karlových Varech, kde absolvují praktickou výuku zejména studenti posledních ročníků,“ sdělil Deníku proděkan 3. LF UK David Marx.

Zároveň se zvyšuje počet vyučujících. „V roce 2017 jsme jich měli 564 a nyní jich je 693. Jde o nárůst počtu pedagogů o 23 procent," uvedl Marx. Současně zdůraznil, že velkým přínosem pro nácvik praktických medicínských dovedností bylo i zřízení fakultního simulačního centra.

Nepřátelské nemocnice

Jakub Kovář ovšem míní, že představa praxí v mimopražských zařízeních se míjí s realitou. „Nemocnice nejsou vůči studentům nastaveny přátelsky, nechtějí je tam, protože nic neumějí,“ podtrhl s tím, že praktická výuka je kombinována se semináři a přednáškami, tudíž studenti by těžko zvládali i výjezdy. „Pan proděkan má své argumenty, ale průzkum mezi mediky z roku 2020 hovoří jasně, posluchači jednoznačně uvedli, že jim chybí praxe,“ tvrdí.

Konspirační teorie o očkování proti koronaviru neustávají. Jejich vyznavači se je navíc snaží posílit tím, že je míchají dohromady
Včasná léčba pomocí ivermektinu? Nové zaklínadlo antivaxerů, ale opřené o lži

Stejně jako všichni děkani lékařských fakult i rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima postup vlády vítá: „Pokud chybějí lékaři a platy vyučujících na lékařských fakultách byly až o polovinu menší než ve zdravotnictví, tak se to muselo řešit. To vláda udělala.“

Deníku řekl, že i praxi během studia lze získat individuálně, například příslužbami. „Nevidím přímou úměru mezi zvýšením počtu přijímaných mediků a zhoršenou kvalitou praktické výuky,“ uzavřel Zima.