Nedá se říci, že by Josefu Walterovi byly sudičky nad kolébkou právě nakloněny. Naopak, život mu házel klacky pod nohy už od raného dětství. Jeho otec zemřel, když malému Josefovi byly teprve tři roky, a když šel do učení, zemřela i jeho matka. Odmala se musel naučit prosazovat se sám.

Pomohlo mu, že byl od dětského věku zručný, pracovitý, technicky nadaný a také ctižádostivý.

Se slavnými vynálezy se pojí zajímavé příběhy. Víte, jak vznikl zmrzlinový kornout?

Prodej zmrzliny v Londýně v roce 1927
Navždy změnil léto. Zmrzlinový kornout vznikl v zimě a díky neukázněným lidem

„Svou úspěšnou kariéru začal ve 24 letech s výučním listem strojního zámečníka v malé pronajaté dílně o výměře 20 metrů čtverečních v Praze na Smíchově, v dnešní ulici Kořenského. Psal se rok 1898, zařízení této dílny tvořil jeden soustruh vlastní výroby, jedna vrtačka, kovadlina a drobné stolní nářadí. Všechny stroje v této malé dílně byly pouze na ruční pohon, který obvykle obstarával učedník,“ napsal o Walterovi historik letectví Ivo Pujman (jeho vyprávění zachycují informační tabule v pražském parku Waltrovka v Jinonicích, zbudovaném na místě někdejší Walterovy továrny).

Walter tak zahájil svou úspěšnou kariéru vlastně úplně stejně jako jiní dva později slavní podnikatelé, kteří ji odstartovali v téže době a jejichž vzestup se tomu Walterovu i jinak velmi podobal: pánové Václav Laurin a Václav Klement.

Walterovo náměstí s původní zrekonstruovanou budovou, která se dochovala jako jediná z někdejší továrnyWalterovo náměstí s původní zrekonstruovanou budovou, která se dochovala jako jediná z někdejší továrnyZdroj: Deník/Jaroslav Krupka

Také oni pocházeli z chudých poměrů (Laurin byl dokonce stejně jako Walter vyučený strojní zámečník), také oni se postavili na vlastní nohy zhruba v posledním desetiletí 19. století, a co je ještě zajímavé, jak Walter, tak Laurin a Klement začali nejdříve s bicykly, přičemž zprvu šlo o bicykly jiných značek, ne jejich vlastní. Zatímco Laurin s Klementem je prodávali, Walter bicykly opravoval.

V obou případech však ctižádostiví mladí podnikatelé brzy došli k tomu, že budoucnost mají spíše v tom, že budou bicykly vyrábět. Traduje se, že Laurina s Klementem k tomu dovedla zkušenost s arogantním německým výrobcem, který jim odmítl uznat zaslanou česky psanou reklamaci, Walter se dal vést zase svým technickým nadáním, díky němuž rychle zjistil, že dokáže kolo z koupených součástek, dovezených z Anglie, sám sestavit. A protože mu nechyběla invence, jím smontované kolo bylo lepší než anglické.

První obětí slavného Nürburgringu byl český jezdec:

Čeněk Junek s vozem Bugatti T35 coby vítěz závodu Knovíz-Olšany (1928)
První oběť Zeleného pekla: Smrtící Nürburgring zahubil i muže Elišky Junkové

V roce 1900 získal první kapitál k dalšímu rozvoji, k němuž mu dopomohl výhodný sňatek. Ctižádostivý mladík si totiž získal srdce dcery zámožného smíchovského klempíře Barbary Ballingové a ani její otec nebyl proti, naopak byl ochoten talentovaného zetě vyznačujícího se očividnou pílí i jasnou perspektivou budoucnosti podpořit. Dal proto dceři slušné věno, které Josef využil hned v následujícím roce k tomu, aby svou výrobu přestěhoval do větší dílny v dnešní Kinského ulici a koupil osm obráběcích strojů. Teď už si mohl dovolit zaměstnávat tři dělníky a měl i učně.

V této dílně ho bohužel postihla také vážná nehoda, která jej poznamenala na zbytek života: při kování železných dílů mu jedno oko oslepila žhavá okuje.

Cesta k motocyklům

Také další rozvoj Walterova podniku se až pozoruhodně podobal vývoji firmy Laurin & Klement. Jak Josef, tak oba Václavové totiž pochopili, že další budoucnost je v motorových kolech. Václava Klementa k tomu podle webu Bike Forum dovedla studijní cesta do Francie, kde koncept tzv. motocyclette právě slavil velký úspěch. Josef Walter zase zaznamenal zájem o tato kola u svých movitějších zákazníků. A jak už bylo pro jeho povahu selfmademana typické, nechtěl si nechat tuto poptávku utéct.

„V roce 1902 Josef Walter sestavil první motorové kolo se čtyřdobým jednoválcem vlastní konstrukce. Do roka následoval typ B, který poháněl vidlicový dvouválec. Kapacita dílny opět nestačila, takže se firma přestěhovala na Zatlanku, kde vznikla malá továrna,“ popsal tento Walterův přerod ekonom Petr Korbel v článku Velký strojař z Vepřeku.

Přečtěte si, jak to bylo se šlechtou po vzniku první republiky:

Zdenko Radslav Kinský, významný prvorepublikový chovatel koní, ve 30. letech předseda Československého Jockey-Clubu a v roce 1938 iniciátor deklarace věrnosti české šlechty československému státu
Den, kdy první republika zrušila šlechtu: Přišli o tituly, řády, nezlomilo je to

Na Zatlance Walter opět prokázal své technické schopnosti a původní konstrukci motorového kola zdokonalil, takže během dvou let rozjel výrobu spolehlivějších strojů. „V roce 1903 získal stříbrnou medaili na hospodářské výstavě Průmyslové jednoty pražské,“ napsal Pujman.

Na českých silnicích začaly soupeřit motocykly dvou stále sílících a žádanějších českých značek: Walter a Laurin & Klement. A Walter dokonce začínal mít zlehka navrch.

Úspěch s tříkolkami

V roce 1909 se pokusil rozjet výrobu prvních automobilů, ale brzy si všiml, že pro jeho nejširší zákaznický segment (živnostníky a menší podnikatele) je taková novinka přece jen příliš drahá. Potřeboval jim předložit něco, co by obnášelo většinu výhod automobilu, ale bylo to levnější. A protože byl stejně geniální konstruktér jako obchodník, na vhodné řešení brzy připadl: zrodila se slavná Walterova tříkolka.

Dobové prospekty zachycují šikovné dvousedadlové vozítko s plátěnou stahovací střechou, pod níž se nad dvěma zadními koly nacházel i menší zavazadlový prostor, a s předním kolem ovládaným namísto volantem pákou. Tyto prospekty mimochodem svědčí dále o tom, že Walter nezanedbával ve svém podnikání ani reklamu. A vyplácelo se mu to.

Zdroj: Youtube

„V roce 1911 se vydal v jedné ze svých tříkolek na propagační cestu do Kyjeva, aby získal tamní trh. Vrátil se s objednávkou na 50 kusů,“ vylíčil Pujman.

Podnikatel současně rozšiřoval sortiment a k prvotním dvousedadlovým tříkolkám přidal záhy i čtyřsedadlové a také „užitkové“, jež mohly fungovat jako samohybný valník. V této souvislosti stojí opět za zaznamenání, že také Laurin a Klement měli ve své podnikatelské anabázi podobnou kapitolu – i oni před výrobou vlastních automobilů zkusili štěstí s motorizovanou verzí tříkolky a později čtyřkolky. Byli o něco rychlejší, Walterova tříkolka však byla úspěšnější.

Přicházejí společníci

Množství objednávek na tříkolky, jež byly oproti tehdejším automobilům zhruba čtyřikrát levnější, vedlo k tomu, že Walterova dosavadní továrna přestala svou kapacitou stačit. Na přestěhování do větších prostor a rozšíření výroby už vlastní Walterovy prostředky nestačily, takže 1. prosince 1911 založil se svými přáteli a příznivci společnost Walter a spol.

Jedním z jejích společníků se stal také jinonický statkář Březnovský a právě na jeho pozemcích vyrostl v letech 1912 a 1913 nový výrobní závod. Postavila ho stavební firma dalšího společníka Antonína Šimka a oproti původní továrně byl desetkrát větší. Měl nejenom výrobní haly, ale také slévárnu, karosárnu, lakovnu, smaltovnu i vlastní zkušebnu brzd.

Co stálo za největším obecním bankrotem v americké historii:

Smutný symbol konce slávy amerického automobilového města Detroit: opuštěná čerpací stanice
A vzniklo město duchů. Bankrot amerického města aut Detroitu měl dopad i na ČR

Motorové tříkolky šly stále skvěle na odbyt a dařilo se i Walterovým motocyklům, jejichž výroba nadále pokračovala – jen v roce 1913 jich jeho podnik vyrobil 80. Současně firma nezapomínala ani na vlastní prototypy automobilů, v nichž zkoušela různé motory. Ještě v roce 1913 uvedla na trh tři čtyřválcové modely vlastní značky Walter. „Šlo o mimořádně precizně vyrobená vozidla,“ vyzdvihl Korbel.

Firma Laurin & Klement, Walterův souputník a rival, už v té době měla na trhu svůj osobní automobil Laurin & Klement S, čtyřválec s pohonem na zadní kola, který se v několika různých typech vyráběl až do roku 1924. Začínalo být zřejmé, že právě tady je největší potenciál a že obě firmy mají skvěle našlápnuto k tomu, aby tuto příležitost nepromarnily. Další rozvoj však přibrzdila první světová válka.

V nové republice

Po čtyřech letech nekonečných zákopových bojů a strastiplného života v zázemí, v němž téměř všechny podniky rakousko-uherského mocnářství musely sloužit válečné mašinérii (Waltrovku nevyjímaje), přišel říjen 1918 a vznik nové republiky.

Jinonický podnik do ní nastupoval dobře připraven. Ještě z válečné doby měl totiž rozjetou výrobu vlastního vojenského motocyklu, který se natolik osvědčil, že ho chtěla i československá armáda. Ve 20. letech tak vznikla ještě jedna jeho série, přestože se firma už začínala orientovat jiným směrem. Tím byly automobily a zejména další nový hit, jehož potenciál také ukázala první světová válka: letecké motory.

Společná fotografie zaměstnanců Walterova podniku u továrny Na Zatlance v roce 1912, Josef Walter sedí uprostřed v buřinceSpolečná fotografie zaměstnanců Walterova podniku u továrny Na Zatlance v roce 1912, Josef Walter sedí uprostřed v buřinceZdroj: Deník/Jaroslav Krupka, z venkovní výstavy Ivo Pujmana

Už v roce 1919 byla Walterova společnost přeměněna na akciovou s názvem „Akciová továrna automobilů Josef Walter a spol.“, a protože její rozvoj kladl vysoké nároky na řízení, posílili její management tři noví vedoucí pracovníci z Českomoravské strojírny.

To byl bohužel moment, kdy dosavadní největší tahoun a inovátor Josef Walter přestal vývoji stačit. Oslabení své vedoucí funkce nesl s hořkostí a plánům na rozšíření sortimentu firmy začal odporovat. V roce 1922 tak správní rada schválila ukončení jeho výkonu ředitelské funkce. Ještě v témže roce rezignoval i na členství ve správní radě, zůstal jen akcionářem.

Víte, že Chicago nese výraznou českou stopu?

Chicago v roce 1907. V té době představovali Češi v tomto městě nejen početnou, ale také vlivnou, vzdělanou a kvalifikovanou komunitu
Chicago, město zaslíbené? Existuje díky Čechům, jejich vliv je patrný dodnes

Rada mu na odchod poděkovala „co nejsrdečněji za veškerou přízeň a péči“ a také mu vyplatila solidní „odchodné“, z nějž zafinancoval novou továrnu na ozubená kola, kterou vybudoval v Košířích. Také tato firma dobře prosperovala. Koncem 30. let předal tento podnik synovi Jaroslavovi a odešel na odpočinek.

Epilog

Jinonická továrna mezitím skutečně rozšířila svou výrobu také o letecké motory, nejdříve podle německé dokumentace a později o slavné hvězdicové motory vlastní konstrukce. V roce 1937 ukončila definitivně montáž automobilů a vrhla do leteckých motorů veškerou svou výrobní kapacitu.

Více než polovinu vyrobených motorů vyvážela, a to nejen do evropských zemí, ale i do USA a Číny.

Strašidelný příběh, který se skutečně stal:

Spiritismus a pozorování tzv. poltergeistů bylo ve 20. letech 20. století velmi populární. V roce 1927 zaznamenal český tisk záhadné létání kamenů v Kotrbachu, ve Viničných Šumicích, v Košťanech a v Mikulově. To vše ale předčila seance v Blanické ulici
Tajemná seance v Blanické: Večírek se vymkl kontrole, spiritisty vyděsil duch

„V době nacistické okupace podnik řídil německý zmocněnec Gustav Klestil. Waltrovka musela vyrábět motory Argus pro německé letectvo, ke konci války se v ní chystala i produkce proudových motorů BMW. Mnoho pracovníků se zapojilo do odboje, dělníci na počátku války stávkovali. Desítky zaměstnanců položily za republiku i život,“ popsal Korbel.

Po válce byly všechny firmy, které Josef Walter vybudoval, znárodněny, jinonická továrna už v roce 1946, košířská po únoru 1948. Slavný český průkopník motorismu je dlouho nepřežil. Zemřel 15. ledna 1950.