„Pro mě je velmi důležité, aby se počet úředníků primárně odvíjel od potřeb státu. Pokud má docházet k úpravě počtu státních zaměstnanců, tak nejdříve musíme udělat revizi agend, které stát vykonává. S tím už se začalo. Teprve pak se mohou rušit zbytné činnosti a tomu přizpůsobit stav úřednictva,“ říká Fryč.
Potíž je v tom, že žádné ministerstvo nebo centrální úřad se nechce vzdávat svých agend, které logicky musejí obhospodařovat státní zaměstnanci. Čím víc jich je, tím se cítí mocnější. Každý papír či razítko jejich pozici domněle posiluje, byť vztah mezi občanem a státem strádá.
Digitalizace a expertní pohled
Fryč je ale v rozhovoru pro Deník poměrně optimistický: „Celkově nám určitě pomůže digitalizace, jakkoli zavedení digitálních postupů nebude okamžité, ale je to správná cesta. Základem je odpověď na otázku, co má pro dobré fungování státu zajistit státní správa a jaké agendy k tomu potřebujeme. To nemohou posoudit jednotlivci nebo jen jednotlivá ministerstva, přínosem může být meziresortní tým, který připraví návrh vládě. Musejí tam být ekonomické parametry, procesní pohled a věcná argumentace. Bude dobré se opřít i o názor externích posuzovatelů, jako je například Národní ekonomická rada vlády.“
Politických náměstků není moc
Kladně hodnotí i změny ve služebním zákoně: „Pro mě je nejdůležitější změnou zavedení funkčního období představených, tedy vrchních ředitelů a ředitelů odborů. A dále pak otevřenější podmínky výběrového řízení a urychlení procesů. To umožní vstupovat do státní služby většímu okruhu osob se zkušenostmi také z privátní sféry či jiných institucí. Počet politických náměstků se podle současné dikce může zvýšit, ale k dramatickému nárůstu nedošlo.“
A co doporučuje lidem, kteří se cítí ve státní správě nevyužití a chtěli by se posunout dál, třeba i do evropských struktur? A dokáže je stát zaplatit? Dočtete se v pátečním tištěném Deníku.
