Kliknutím zvětšíteJisté pravomoci a možnosti opatření kvůli kyberbezpečnosti má Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Jeho zástupci si přesto takto významný zásah s dopadem na fungování celé společnosti, jakým by plošné odpojení od internetu bylo, umí představit jen velmi těžko. „Z právního hlediska by muselo jít o krajní ohrožení státu za současného vyhlášení odpovídajícího krizového stavu. Takové opatření by muselo být zcela nezbytné a přiměřené vzhledem k chráněnému zájmu státu a muselo by být splněno velké množství dalších podmínek,“ uvedla mluvčí úřadu Aneta Nevšímalová.
Jak dodala, v praxi lze navíc takový zásah provést obtížně, protože internet v České republice není centrálně řízený a pro skutečné odpojení České republiky od něj by bylo nezbytné přerušit značné množství pevných i mobilních síťových spojů a síťových uzlů. „Na Národním úřadě pro kybernetickou a informační bezpečnost žádné kouzelné tlačítko, kterým bychom Českou republiku odpojili od internetu, určitě nemáme,“ zdůraznila mluvčí.
Teroristé a hackeři
Kazašská vláda za krize podle světových médií přiškrcovala přístup svých obyvatel k internetu účelově přes monopol největšího tamního poskytovatele. Představitelé státu argumentovali obranou režimu před teroristy, jak označovali demonstranty.
V České republice je reálnější přímá digitální hrozba pro určité lokální sítě. V minulých letech se nevyhnuly kyberútokům instituce jako ministerstvo zahraničí, Fakultní nemocnice Brno či Národní knihovna. Jednalo se o činy počítačových hackerů.
V případě velkého rozsahu ohrožení informačních systémů, služeb či sítí elektronických komunikací může ředitel NÚKIB vyhlásit stav kybernetického nebezpečí, který tomuto úřadu umožňuje vydat některá opatření a zahrnuje další práva a povinnosti. „Vždy záleží na konkrétní situaci a zejména na rozsahu a reálných nebo hrozících dopadech kybernetického útoku. NÚKIB má k zajištění kybernetické bezpečnosti k dispozici různé zákonné nástroje, jako například varování, reaktivní opatření, případně ochranné opatření. Použití každého nástroje se vždy pečlivě posuzuje z hlediska jeho vhodnosti i nezbytnosti a přiměřenosti,“ popsala mluvčí Nevšímalová.
Národní strategie kybernetické bezpečnosti se nevěnuje konkrétnímu využívání jednotlivých nástrojů ani problematice aktivních opatření. Ta spadají do oblasti kybernetické obrany státu v gesci ministerstva obrany, respektive Vojenského zpravodajství.
Policie ČR má ze zákona o policii pravomoc rušit poskytování služeb elektronických komunikací, avšak tato pravomoc je dána pouze v případě jasně definovaných situací, například ochrana chráněných objektů či osob, a stavů (například právě kybernetický útok velkého rozsahu). Zároveň je svázána zákonnou povinností postupovat přiměřeně, tedy tak, aby se omezení vztahovalo pouze na rizikový prostor a trvalo pouze po nezbytnou dobu. „Rozhodně tak oprávnění dle zákona o policii neumožňuje plošné omezení přístupu k internetu,“ konstatovala za ministerstvo vnitra Hana Malá.
V případě kybernetického útoku spolupracuje s orgány státu, které se podílí na řešení bezpečnostní situace, Český telekomunikační úřad. A to z pozice regulátora veřejných sítí a služeb elektronických komunikací. Jako kontrolní orgán v zásadě dohlíží na dodržování Zákona o elektronických komunikacích. Ten je koncipován dle principu povinnosti ochrany elektronických komunikací, tedy požaduje, aby jak provozovatelé sítí, tak poskytovatelé služeb maximálně zajišťovali jejich bezpečnost, funkčnost a interoperabilitu.
„Laicky řečeno, stanoví podmínky a ukládá povinnosti, aby sítě a služby elektronických komunikací fungovaly a byly dostupné v potřebné kvalitě „nepřetržitě“. Pokud případně dojde k závažnému narušení bezpečnosti sítě nebo služby a ztrátě integrity sítě, jsou dotčení podnikatelé povinni informovat Český telekomunikační úřad o dané situaci a o opatřeních k nápravě,“ doplnila za kontrolní úřad Tereza Meravá.
11
Čtenář reportér
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
