Firmy a zaměstnanci začali svádět boj o práci z domova neboli home-office. Jenže pracovníci si na ni zvykli a vzájemná dohoda se hledá jen těžko. „Šéfové firem ve světě i v České republice přitvrdili a dávají zaměstnancům nůž na krk. Buď se vrátíte do kanceláře, nebo si hledejte novou práci,“ tvrdí Jozef Papp, ředitel pražské kanceláře Stanton Chase, která se zabývá vyhledáváním vedoucích pracovníků.

Šéfové svůj postoj vysvětlují jednoduše: klesá produktivita práce i její kvalita. Zaměstnanci zároveň nemají tolik šancí ke spontánní spolupráci, mentorování a vytváření sociálních vazeb.

Jenomže zaměstnanci si na režim, který se rozšířil zejména během koronavirové epidemie, zvykli a nechtějí se ho vzdát. Na snahu vrátit je zpátky do kanceláří narazila řada i celosvětově známých společností. Nepovedlo se to například Elonu Muskovi, když jeho snaha urychlila počet výpovědí v tehdejším Twitteru.

„Přestože by šéfové měli lidi raději ve firmě častěji než jednou v týdnu na poradu, bojí se to vyžadovat. Málokterý šéf ale o omezení podmínek pro home-office mluví. Kvůli nedostatku lidí na trhu práce se bojí, aby o zaměstnance nepřišel,“ popsala Irena Vrbová, zakladatelka konzultační společnosti Porto, která se zabývá vzděláváním a rozvojem majitelů a manažerů menších a středních firem.


Nahrává se anketa ...

Kompromis? Práce na střídačku

Firmy tak často hledají kompromis, kdy zaměstnanci tráví část pracovního týdne na home-office a část v kanceláři. Tento model podle průzkumu společnosti ScottWeber Workplace v Česku nabízí 39 procent firem, přičemž ho v současnosti využívá jen necelá pětina Čechů. „Nabídka hybridního modelu nejčastěji láká mladé. Mezi zaměstnanci do 35 let ji chce využívat hned 61 procent dotázaných,“ přiblížil ředitel společnosti Adam Zvada.

Starší pracovníci jsou k možnosti střídavé práci z domova a v kanceláři spíše zdrženliví. Celá polovina lidí ve věku 54 až 65 let preferuje zaměstnání výhradně v kanceláři, zájem o práci na home office projevily jen dvě pětiny z nich.

Rozdíly jsou i regionální. Zatímco třeba v Praze nebo Brně z domova pracuje každý třetí zaměstnanec, ve Zlínském kraji je to devět procent pracovníků a v Libereckém kraji dokonce jen šest procent.

Náklady jdou za zaměstnavatelem

Na práci z domova nyní reagovalo i ministerstvo práce a sociálních věcí. Podle vyhlášky, která platí od minulého týdne, lidé pracující z domova mohou dostávat od zaměstnavatele náhradu 4,60 koruny za hodinu.

„Náklady, které byly zahrnuty do vyjádření průměrné spotřeby, jsou plyn, elektřina, pevná paliva, dodávka tepla a centralizované poskytování teplé vody, dodávka vody z vodovodů a vodáren a odvádění odpadních vod, odvoz odpadních vod a čištění jímek a odvoz komunálního odpadu,“ vysvětlilo ministerstvo.