Premiér Petr Fiala Deníku potvrdil, že americké bitevníky F-35 jsou pro jeho vládu horkým favoritem při modernizaci letectva. „Je rozhodnuto, že v tomto směru má ministerstvo obrany vládní pověření, aby jednalo. Byť to nemusí skončit nákupem, pro nás F-35 představuje nejvhodnější cestu k modernizaci letectva české armády,“ uvedl.

Moderátorka zopakovala slova generála Petra Pavla, že F-35 jsou nepřiměřeně drahé, takže on by dal přednost gripenům. Podobně hovoří vojenský publicista Jiří Vojáček, který připomíná, že Švédsko nabídlo Česku, aby si čtrnáct provozovaných gripenů ponechalo zdarma.

Provozní náklady jsou dramaticky odlišné, podle některých odhadů až 1:8 v neprospěch amerických stíhaček. Základní otázka tedy zní, zda si Česko může dovolit vydat za čtyřiadvacet F-35 a jejich provoz až 150 miliard při obrovských rozpočtových schodcích? Podle čtenářů Deníku nikoli. Z ankety vyplynulo, že proti jejich nákupu je 87 procent z nich.

„Nemohu potvrdit žádnou cenu, protože probíhají jednání a jakýkoliv můj výrok by je mohl ovlivnit. Platí, že F-35 je nepochybně nejmodernější stroj páté generace, který bude plnit i za mnoho let, možná i desítek let, armádní cíle a zajišťovat obranyschopnost České republiky,“ řekl Fiala.

Dodal, že na cenu se musíme dívat v souvislosti s dalšími zbraňovými systémy, které budeme pořizovat: „Horší typ letounu třeba posléze vyžaduje doplnění drahými systémy protivzdušné obrany, zatímco u takto kvalitního bitevníku to odpadá. Jednoznačně chci ale vyvrátit, že nám někdo něco nabízí zadarmo. Tak svět bohužel nefunguje, ani v případě gripenů a Švédska.“

Zapojení českého průmyslu

Premiér zdůraznil, že názor profesionální komunity je zcela jednoznačný. „Pokud má něco zajistit dostatečnou obranyschopnost země na dlouhá léta a máme-li do něčeho dávat velké finanční prostředky, tak F-35 ten požadavek splňuje. Zájemců stojí před dveřmi celá řada a my se musíme dostat na dobré místo v pořadí a vyjednat rozumnou cenu,“ sdělil.

Podtrhnul, že součástí vyjednávání o nákupech všech zbraňových systémů je debata o zapojení českého průmyslu: „Když se zvyšují výdaje na obranu a dělá se to správně, pomáhá to domácímu průmyslu, výzkumu a inovacím, peníze jsou pak dobře využity nejenom na posílení obranyschopnosti, ale má to i tyto vedlejší efekty.“

Potvrdil, že jeho vláda chce už v roce 2024 dosáhnout výdajů na obranu ve výši dvou procent HDP. „Poměrně rychle si proto musíme stanovit cíle a typy zbraní, které si chceme pořídit a začít vést jednání o jejich nákupech, protože poptávka na světovém trhu je momentálně velmi vysoká,“ uvedl.

Radikální nálady jsou v celé Evropě

Premiér Fiala se též vyjádřil k pokusu o puč v Německu, do něhož byla zapojena bývalá soudkyně a poslankyně za AfD. Státní převrat měli zajistit ozbrojenci vedení důstojníkem elitního komanda německé armády.

Premiér Petr Fiala v debatě Deníku. | Video: Deník

„Pro mě jako pro člověka, který léta detailně sleduje německou politiku, jde o dost neuvěřitelnou zprávu. Myslím, že to do jisté míry odráží obtíže, jimiž prochází celá Evropa a jež vedou u části společnosti k určité radikalizaci. Pozitivní na tom je, že pokus o státní převrat byl včas odhalen a že německý stát je schopen účinně se bránit,“ míní.

Jak doplnil, i v České republice jsou určité radikální skupiny, avšak neexistují signály, že by u nás hrozilo něco podobného: „Z výzkumů vyplývá, že počet lidí, kteří smýšlejí protisystémově, neroste, a to ani v těchto těžkých dobách. Spíš se tyto různé skupinky dokážou propojovat, takže jsou víc vidět a slyšet. Odborníci říkají, že u nás nehrozí větší radikalizace společnosti. Ale to, co se odehrálo v Německu, musí každého, komu záleží na svobodě a demokracii vést k většímu zájmu o podporu všeho, co demokracii pomáhá udržovat.“

Obtížná jednání s Maďarskem

Po posledním zasedání premiérů zemí V4 Petr Fiala řekl, že jeho výsledky jsou uspokojivé. V debatě Deníku doslova konstatoval: „Veřejně jsme deklarovali, že v principiálních otázkách máme shodu, ať už jde o rozšiřování NATO nebo postoj k ruské agresi na Ukrajině, kde dřív panovaly jisté směrem k Maďarsku jisté pochybnosti.“ Jenže ty se aktuálně zvětšily, protože Viktor Orbán zablokoval pomoc Ukrajině ve výši 18 miliard eur. Co s tím jako šéf předsednické země bude premiér dělat?

„Za důležité pokládám, aby ve výsledku došlo ke shodě. Toho chceme dosáhnout i ve věci osmnácti miliard euro pro Ukrajinu. Nejsou to jednoduchá jednání, Maďarsko to spojuje s jinými otázkami, jež se týkají peněz z evropských fondů, které naprosto nutně potřebuje,“ popsal situaci Fiala. Je možné kupčit stylem, buď my vám zablokujeme miliardy, nebo vy kývnete na celoevropskou pomoc Ukrajině?

„To určitě správně není a takto přímo to ani neprobíhá. Bohužel v politické realitě se na evropské půdě otázky někdy propojují a jsou vzájemně provázány. Úkolem země, která vykonává předsednictví, je si uvědomit, že to tak je, a snažit se z toho najít cestu ven. Uvolnění finančních prostředků pro Ukrajinu je velký úkol, a proto potřebujeme souhlas Maďarska, nebo aby to alespoň nezablokovalo. Na zasedání V4 Viktor Orbán deklaroval, že nemá problém s pomocí Ukrajině a je připraven v nějaké formě svůj díl poskytnout, ale nelíbí se mu formálně technické celounijní provedení. My se teď snažíme, aby jednání dopadla tak, aby Ukrajina potřebné prostředky získala,“ pravil ve třinácté debatě Deníku Petr Fiala.