Petr BartoňPetr BartoňZdroj: Michal Růžička / MAFRA / ProfimediaVláda schválila energetický úsporný tarif, který podle velikosti domácností a spotřeby přinese lidem jedenáct až osmnáct a půl tisíce korun za celou topnou sezónu. Letos ale dostanou jen čtyři tisíce. Jak tento výsledek hodnotíte?
Úsporný balíček je z ekonomického pohledu z 56,25 procenta špatný a ze 43,75 dobrý. Ekonom nehodnotí výšku podpory. To je politické rozhodnutí, nakolik má nést náklady dnešní generace a nakolik ta příští, touto podporou více zadlužená. Ekonoma zajímá, jak bude těch 4000 korun vyplaceno. Vzdáme-li cílení podpory, ať aspoň tarif motivuje k šetření s tím, co je teď drahé. To, že bude nakonec pomoc vyplácena čistě skrze elektřinu, kterou odebírá de facto každá domácnost, je určitě administrativně jednoduché řešení.

Je však otázkou, zda se tímto odložením skutečných jednotlivých energetických tarifů zase o čtyři měsíce do budoucna ve skutečnosti vzdalujeme, či přibližujeme konkrétním plánům.

Jedním z nejlepších způsobů, jak spotřebu plynu omezit, je proto snižování teploty v domácnostech. Každý stupeň dolů totiž představuje snížení spotřeby energie zhruba o pět procent.
Boj proti drahotě: Vláda schválila úsporný tarif, lidem uleví o 11 až 18 tisíc

Premiér uvedl, že na pomoc občanům kabinet vyčlenil 177 miliard korun, což je vzhledem k poměru k HDP čtvrtá nevyšší částka v EU. Proč to lidé takto nevnímají, ale naopak mají pocit, že nedělá skoro nic?
A vy už jste někdy potkala někoho, kdo by měl pocit, že dostává od státu dostatek věcí zadarmo? Určitě se můžeme bavit, jak obhajitelné jsou jednotlivé položky v celkovém výpočtu. Nicméně v porovnání s tím, jak nadhodnocovala svou covidovou „pomoc“ předchozí vláda, je to nesrovnatelně menší. Pokud se smíříme s tím, že reální politici na celé planetě budou vždycky přikrášlovat statistiky, tak z toho tato vláda pořád vychází mnohem lépe.

Stále víc ekonomů a komentátorů se kloní k potřebě zastropování ceny elektřiny, která se u nás vyrábí a ve velkém množství vyváží. Je to záležitost, která se dá udělat jen na celoevropské úrovni?
Ono to s těmi vývozy ve skutečnosti opravdu není tak žhavé. A zakážeme-li vývozy, kde vezmeme dovozy, když nám nebude elektřina stačit, zatímco v Severním moři bude foukat o stosedm? Nastavení systému musí dávat smysl, když fouká, i když nefouká. Krátkodobé zbrklé akce se vždy nakonec vymstí. A to také čistě ekonomicky, v ceně elektřiny, byť odhlédneme od politické otázky, kdo k nám bude politicky ochoten vyvézt plyn, když my zakážeme vývoz elektřiny.

Může ČEZ jako největší výrobce elektrické energie v ČR odejít z Lipské burzy? Pomohlo by to domácnostem?
S výše naznačenými následky by to pravděpodobně nebylo o nic méně proveditelné, než třeba protiprávně zrušit DPH z energií. V novém postcovidovém normálu je evidentně všechno možné. Domácnostem by to zásadně asi nepomohlo, určitě ne v delším období, kdy nám burza bude naopak elektřinu zlevňovat. Nesmíme zapomenout, že za ty astronomické ceny dodává ČEZ na burzu jen relativně malou část své výroby.

Prezident Miloš Zeman (vlevo) přijal na pravidelné schůzce v Lánech premiéra Petra Fialu, 23. srpna 2022.
Ceny energií překračují nejhorší očekávání, řekl Fiala po schůzce s prezidentem

Měla by vláda vykoupit menšinové akcionáře ČEZ, aby mohla hýbat s cenou?
Pokud chce vláda administrativně hýbat s cenou, musí výrobu ČEZu oddělit od menšinových akcionářů.

Je řešením uvalení windfall tax na vybrané sektory, tedy výrobce a distributory energie, rafinérie a banky?
Že by uvalení daně zlevnilo produkci? To bychom museli přepsat učebnice ekonomie.