Problém řeší nejdelší dobu logicky v hlavním městě v Praze. „Lidé denně zakopávají o koloběžky, které se válí po zemi nebo stojí uprostřed chodníků. Každodenně se s tím musí potýkat také handicapovaní,“ zlobí se starostka Prahy 2 Alexandra Udženija.

Mnohá města řeší potíže tak, že pro koloběžky chystají speciální parkoviště. To je příklad Hradce Králové, Olomouce nebo Prahy 8. „Máme 26 takových míst v Karlíně a Libni. Stání jsme nechali vyznačit na dříve nevyužitých částech silnice v místě žlutých čar a dopravních stínů, takže až na výjimky jsme nemuseli ubrat klasická parkovací místa,“ přiblížil situaci předseda Komise pro dopravu v Praze 8 Martin Jedlička.

Radikální zákaz v Ostravě

Ostrava začátkem října přistoupila k razantnímu řešení – elektrická kola a koloběžky v centru města zakázala. „Prvotní záměr byl omezit jen elektrokoloběžky, což ovšem zákon neumožňuje, nelze omezit pohon jen na jednom prostředku, takže se zákaz svezl i na elektrokola, budeme to ale ještě dále probírat,“ popsal starosta Moravské Ostravy a Přívozu Petr Veselka.

Do Hradce Králové se letos sdílené elektrokoloběžky nevrátily vůbec. Firmy Bolt a Lime se po vyjednávání s magistrátem nedohodly na podmínkách. Podle náměstka primátora Pavla Marka nechtěly nést sankce za nesprávně odložené koloběžky.„Předložili jsme smlouvy a společnosti řekly, že podmínky jsou pro ně neakceptovatelné,“ řekl ještě před prázdninami Marek.

Problémy s koloběžkami se snaží částečně zmírňovat i jejich provozovatelé. „Naše aplikace už uživatele nenechá zaparkovat, pokud neparkuje koloběžku na pevně daném parkovacím stání. Pokud by koloběžku pohodil mimo, tak se mu jízda neukončí a bude dál platit,“ poznamenala manažerka firmy Bolt pro Českou republiku Soňa Stloukalová.

Alkohol a noční jízdy

Ta zároveň v říjnovém rozhovoru pro Pražský deník přiznala další problém, s kterým se provozovatelé a lidé potýkají. A tím je jízda pod vlivem alkoholu. „Proto připravujeme takzvaný opilecký test. V některých oblastech by v nočních hodinách uživatel musel před nástupem na koloběžku projít jednoduchou hrou, která by zjistila, jestli má v pořádku reakce,“ informovala Stloukalová.

Právě jízdy pod vlivem alkoholu prý nejčastěji mohou za to, že koloběžky zůstávají na bizarních místech, ale i za množství zranění. V Českých Budějovicích takových případů řešili spoustu. „Občas ekoloběžka skončí i v řece Malši či Mlýnské stoce, a dokonce je lidé vyfotili také na střeše garáže nebo v parku na stromě,“ uvedla již v létě mluvčí českobudějovických strážníků Věra Školková.

Vůbec nejčastějším prohřeškem je však jízda po chodníku, který by měli pro sebe dle předpisů využívat pouze a jen chodci. „Chodec není na takovou kolizi připraven a nemá pochopitelně ani ochranné vybavení jako helmu a podobně. Zvláště lidem v důchodovém věku hrozí při srážce vážné zranění,“ sdělila k jízdě na chodníku lékařka jihomoravské záchranky Barbora Truksová Zuchová.

Za jízdu po chodníku hrozí ekoloběžkářům stejný postih jako třeba cyklistům. Většinou v řádu nízkých tisíců korun. Přitom elektrické koloběžky mohou dosáhnout mnohem vyšších rychlostí. V již zmíněných Českých Budějovicích proto snížili maximální rychlost na nich na patnáct kilometrů v hodině.

Jen s povinným ručením

Na ekoloběžky myslí i zákonodárci, a proto připraví zákon, podle nějž musí mít majitelé těchto dopravních prostředů sjednané povinné ručení.

„Bude to podobné jako u motorek nebo aut. Letos v srpnu navíc tuto povinnost odhlasovali v Evropské unii. Díky tomu bude efektivnější vyplácet náhrady poškozeným v haváriích, za něž mohli právě jezdci na elektrických koloběžkách nebo kolech,“ vysvětlil před měsícem ředitel České asociace pojišťoven Jan Matoušek.