Kliknutím zvětšíteV malebné jihomoravské vesnici Vohančice si „doladili“ výši daně z nemovitosti sami, a to díky takzvanému místnímu koeficientu, který násobí základní sazbu. Nastavili nejvyšší možný pětinásobek, ale s kompenzací – lidé neplatí poplatky za komunální odpad či za psa. Vlastník domu o rozloze sto čtverečních metrů tak platí tisícikorunu.
„Systém nám tak přijde jednodušší pro rodiny. Pokud ale stát zdvojnásobí daň z nemovitosti a výnos si urve pro sebe, koeficienty snížíme na minimum a znovu zavedeme zrušené poplatky. Vybrané peníze totiž mají sloužit místním samosprávám,“ řekl Deníku starosta Petr Blahák.
Starostové spolu s ekonomy varují před skokovým navýšením daně. Podle nich by negativně dopadlo obzvlášť na vlastníky nemovitostí, kteří už teď vycházejí s penězi těžce. Ministerstvo financí vychází z návrhu Národní ekonomické rady vlády (NERV). „Navýšení daně může snížit poptávku po investičním držení nemovitostí, tlačit dolů ceny nemovitostí a oslabovat inflační tlaky,“ tvrdí ve zprávě.
Daň je nyní na extrémně nízké úrovni, míní odborníci
Experti poukázali, že daň z nemovitosti v Česku byla a je na extrémně nízké úrovni. Loni se na ní vybralo 12,42 miliardy korun, v podílu na celkových daňových výnosech je to výrazně pod průměrem Evropské unie. Podíl k hrubému domácímu produktu činil v předminulém roce 0,2 procenta, což řadí Česko na chvost zemí OECD (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj).
Sdružení místních samospráv ČR ovšem se zvyšováním daně z nemovitosti nesouhlasí. „Odmítáme také úvahy, že by část výnosů daně z nemovitosti připadla státu, případně byly úměrně poníženy obcím dotace,“ zkritizovala předsedkyně Eliška Olšáková. Zdůraznila, že na obce dopadají náklady související s tímto majetkem – od péče o místní komunikace, odklízení sněhu, napojení na inženýrské sítě až třeba po činnost místních hasičů.
Podobný postoj zastává Svaz měst a obcí České republiky. „Chceme, aby daň z nemovitostí zůstala ze sta procent příjmem pro rozpočty obcí a měst. Jakýkoliv zásah do ní ze strany státu považujeme za zásah do celistvosti územní samosprávy,“ řekl Deníku předseda svazu František Lukl.
Naproti argumentu o nízké úrovni daně v evropském měřítku staví fakt, že v Česku vlastní nemovitost okolo osmdesáti procent obyvatel, zatímco třeba vyspělé Německo má průměr okolo padesáti procent. „Oproti jiným státům máme obrovskou vlastnickou strukturu,“ namítl Lukl.
Vláda chce letos a poté i v dalších letech ročně ušetřit 70 miliard korun. Na čem? Denik.cz vás s jednotlivými navrhovanými škrty i možným zvýšením některých daní seznamuje v rámci seriálu Vládní škrty.
Navýšení i bez státu
Základní sazba daně je dvě koruny za metr čtvereční u rodinného domu či šest korun za metr čtvereční u rekreačního objektu. Podle Lukla má zůstat obcím právo upravovat podle místní znalosti daň z nemovitých věcí formou koeficientů. Ty ovlivňují její konečnou výši násobením v rozmezí 1,1 až 5. Mnohé obce je drží na nižší úrovni, třeba Brno místní koeficient ani nevyužívá.
Podle Lukla má dojít k výraznějším změnám. „Potenciál koeficientů není z velké míry využitý. Mnohé samosprávy zvažují jejich navýšení pro příští rok. Mimo jiné kvůli inflaci,“ tvrdí Lukl.
Radnice mohou posunout výš i níž úroveň koeficientu podle počtu obyvatel, kterým se daň násobí, a stanovit místní koeficient pro určitý typ staveb nebo části území. Díky tomu mohou například menší města s velkou průmyslovou nebo obchodní zónou ve svém katastru vybrat na dani víc než lidnatější okresní města.
Využívají toho třeba v Dukovanech na Vysočině. Přímo v obci lidé platí nejnižší sazbu, na území s jadernou elektrárnou je místní koeficient pětinásobný. „Výběr daně z nemovitosti tvoří největší příjmy do rozpočtu obce,“ podotkl dukovanský starosta Miroslav Křišťál. Tamní obecní pokladna letos počítá s částkou přes dvacet milionů korun.
Lukl varoval před skokovým navýšením daně, pokud k němu celoplošně přistoupí i stát. „Bylo by to až asociální zvlášť k vlastníkům, kteří se v této době nacházejí v horší sociální situaci. Ať se stát zaměří raději na daně z neřesti, tedy spotřební,“ ohradil se.
Olšáková ze Sdružení místních samospráv ČR se obává negativních dopadů u starších obyvatel žijících o samotě či mladých rodin. „Zejména těch, které splácejí zdražující se hypotéky,“ zmínila.
Krácení národních dotací
Jednání o změnách ve vládní koalici pokračuje. Ministerstvo financí chce mít jasno ještě na jaře. Hnutí STAN se nebrání debatě o zvýšení daně z nemovitosti, a to právě i s ohledem na to, že tato majetková daň je v mezinárodním srovnání velmi nízká. „Naším politickým názorem, který se opírá také o ekonomickou argumentaci, je to, že tato daň musí zůstat příjmem měst a obcí. Dlouhodobě prosazujeme navýšení běžných příjmů samospráv, a to i za cenu snížení národních dotací,“ řekl Deníku první místopředseda hnutí Lukáš Vlček.
Zároveň je podle něj nutné přinést patřičné oběti na pomyslný oltář úspor státního rozpočtu. „V případě výše uvedené úpravy daně z nemovitosti a jejím zachování jakožto příjmů samospráv jsou to tedy již zmíněné národní dotace, především pak neinfrastrukturního charakteru. U národních dotací, které míří do budování infrastruktury, prosazujeme větší komplementaritu na evropské, národní a krajské úrovni. Tedy spojení kofinancování na úrovni fondů EU, státu a krajů. Zde dosáhneme větší podpory investic při snížení výdajů veřejných rozpočtů a snížení administrativních nákladů,“ nastínil Vlček.
Svaz měst a obcí České republiky je bez konkrétnější podoby návrhu k této variantě skeptický. „Nevidíme důvod vyhandlovat si zvýšení výnosů u daně z nemovitosti na úkor některých národních dotací. Ty se týkají především menších obcí, pro něž by byla jejich ztráta nepříjemná,“ reagoval Lukl.
Podle ekonoma společnosti BH Securities Štěpána Křečka bude klíčové udělat změny tak, aby neměly závažný dopad na vlastníky nemovitostí. „Šoková terapie není dobrým řešením. Postupné navyšování daně rozložené do několika let vnímám jako vhodnější,“ navrhl.
Jak dodal, pokud vlastníci, kteří bydlení pronajímají, zaplatí za nemovitost navíc v řádu stokorun, nemusí tyto vícenáklady hned promítnout do výše nájemného. „Při skokovém zvýšení by se to již dalo očekávat. Vedlejším efektem pro stát se pak může stát i nárůst výplat příspěvků na bydlení,“ poznamenal Křeček.
Modelové příklady daně z nemovitosti
Byt 3+kk o rozloze 70 m2
• Základní sazba daně: 2 Kč/m2
Rok 2023:
• Blansko (JM) – 336 korun (koeficient podle velikosti obce 2, místní koeficient 1)
• Kladno (SČ) – 588 korun (koeficient podle velikosti obce 3,5, místní koeficient 1)
• Jihlava (VY) –756 korun (koeficient podle velikosti obce 4,5, místní koeficient 1)
• Karviná (MS) – 1 176 korun (koeficient podle velikosti obce 3,5, místní koeficient 2)
• Karlovy Vary (KV) – 1 512 korun (koeficient podle velikosti obce 4,5, místní koeficient 2)
Pozn.: Údaje se vztahují k centrům měst
65
Čtenář reportér
Dům a zahrada
Kafe
Kondice
iReceptář
Celebrity
TN.cz
