Je jí třeba ta z České Lípy do Kamenického Šenova vedoucí kolem Panské skály připomínající varhany známé z pohádky Pyšná princezna, nebo ta z Kyjova a Mutěnovicemi v Jihomoravském kraji. V posledních měsících je často zmiňují Středočeši jako vhodného adepta trať na pomezí Rakovnicka a Plzeňského kraje či Čelákovice-Mochov.

V Česku je v současné době více než tisíc kilometrů neprovozovaných tratí. Správa železnic má ve své evidenci konkrétně 16 úseků tratí bez pohybu vlaků. Jaký osud čeká nevyužívané tratě, není zřejmé. Pohltí je příroda? Nemusela by. Jen místo vlaků by to jezdili cyklisté. Navíc se nejedná o neobvyklé řešení. Naopak.

Řada států takto bývalé tratě využívá. Velmi aktivní jsou v tomto směru Španělé. Ti přeměnou zrušených železničních tratí rozšířili síť cyklostezek o zhruba 1 800 kilometrů. Podobné projekty fungují ale i v dalších zemí – Francii, Itálie či Rakousku, ale i třeba ve Spojených státech amerických či Kanadě.

Mírný terén vhodný pro širokou veřejnost

Náklady jsou spojené s odstraněním kolejí a vybudování asfaltového povrchu. „Tím se však tratě takzvaně zakonzervují a je možné jejich opětovné uvedení do provozu,“ popisuje ředitel Nadace Partnerství, která s projekty pomáhá, Luboš Kala.

Nové cyklostezky se stávají rychle velmi oblíbené. Jejich zdolání není totiž fyzicky náročné. Tratě totiž většinou vedou mírným terénem s pozvolným stoupáním či klesáním. „Jsou tak vhodné pro opravdu širokou veřejnost,“ říká Kala.

Nastartováním turistického zájmu pomáhá i opuštěným nádražním budovám. „Mohou zde být odpočívárny, občerstvení či půjčovny kol. Ovšem je nutné podotknout, že rušit tratě jen kvůli cyklostezkám by bylo nesmyslné,“ dodává ředitel Nadace Partnerství.

Ne všichni mají z cyklostezek radost

I když Správě železnic nemá ve své gesci výstavbu cyklostezek na místo původní „lokálky“, takové využití vítá. „Správa železnic přednostně převádí pozemky na územní samosprávné celky. Záměr využít pozemky ve veřejném zájmu pro širokou veřejnost, a tím cyklostezky jsou, podporujeme,“ upozorňuje Pistoriusová.

Ne všem se záměr přestavby tratě na cyklostezku zamlouvá. Radost z toho nemají především obyvatelé obcí, kde na vlaky stále marně čekají. „Jakmile dojde k něčemu takovému, už nikdo nikdy provoz na trati neobnoví kvůli vysoké investici. Obnovit provoz by znamenalo řídit se novými nařízeními a normami. Není to jen strhnout asfalt a položit koleje. Už by se to nevyplatilo,“ říká předseda spolku Místní dráha Rakovník – Mladotice Václav Kopta. Spolek roky usiluje o obnovu trati z názvu. Zatím se mu to nedaří.

Podle něj je rušení tratí špatným krokem ve světle dnešních událostí. „V Německu či Polsku lokální tratě naopak obnovují z důvodu splnění emisních norem. Měli bychom vidět provoz lokálních tratí v širším kontextu, nikoliv jen v řeči čísel. Jako možnost pro přepravu těžkých nákladů a nenechat ničit silnice stále přibývajícím počtem kamionů. Zaniklou trat už nikdo neobnoví,“ dodává Kopta.

Nejznámější cyklostezky místo tratí
První cyklostezkou, která vznikla na železniční trati, je ta s názvem Vlčí Důl na Českolipsku. Jedná se o 4,5 kilometrů dlouhou stezku, která spojuje bývalé nádraží Česká Lípa s osadou Vlčí Důl. Otevřená byla v roce 2002.

Místo z vlaku si Panskou skálu z pohádky Pyšná princezna lze prohlédnout ze sedla bicyklu. Jedná se o Cyklostezku Varhany spojující Českou Lípu s městem Kamenický Šenov. Je 17 kilometrů dlouhá.

Drážní stezku lze najít i v hlavním městě Česka. Část cyklostezky Rokytka, která spojuje mimo jiné pražské čtvrtě Vysočany a Hloubětín, vznikla na náspu zrušené železniční vlečky ČKD Lokomotiva.

Místo vlaku se nyní cyklisté prohání i mezi Novým Jičínem a Hostašovicemi (Moravskoslezský kraj). Trať před více než desítkou let zničila blesková povodeň. Obce Nový Jičín, Životice u Nového Jičína, Mořkov, Hodslavice a Hostašovice se rozhodly místo nákladné tratě vybudovat cyklostezku. Ta je dlouhá 10 kilometrů.

Projet vinařské oblasti místy, kudy jezdil dříve vlak, lze díky cyklostezce mezi Kyjovem a Mutěnicemi (Jihomoravský kraj). Trasa je dlouhá 13 kilometrů a turisty zavede do i do dvou vyhlášených vinařských lokalit – Mutěnické Búdy a sklepy Pod Dubňansků horů.