Jen za půl roku války stát, kraje a obce vydaly na pomoc Ukrajincům bez mála třináct miliard korun. Ze státního rozpočtu šlo přes deset miliard, přičemž větší část byla určena na sociální dávky. Česká republika také poskytla 4,2 miliardy korun na vojenský materiál.

Jenomže Češi pomáhají i mimo státní rozpočet. Například do sbírky ukrajinského velvyslanectví na nákup vojenského materiálu přispěli částkou 1,3 miliardy. Ze sbírky s názvem Dárek pro Putina pořídili Ukrajincům tank za 33 milionů korun a nyní vybrali skoro stejnou částku, aby tato bojová vozidla vybavili municí. Celkem bylo v této sbírce vybráno a posláno na Ukrajinu přes 235 milionů korun.

Většina účastníků ankety si přitom myslí, že by se v pomoci napadané zemi mělo pokračovat. Velká anketa Deníku ukázala, že vojenskou pomoc podporuje více než 68 procent respondentů. Skoro dvacet procent dotázaných by v pomoci pokračovalo, ale pouze v humanitární oblasti. Jen něco málo přes dvanáct procent oslovených by pomoc Ukrajině úplně ukončila.

close info Zdroj: Deník zoom_in

Nepřítel je před branami. I když nepřímo

Někteří experti si ovšem myslí, že Česká republika by měla Ukrajině pomáhat víc než dosud. „Češi by měli být první z hlediska naší historické zkušenosti, kteří by měli být na straně menšího obránce proti většímu agresorovi. Ale cítím, že to není ještě dost. Hlavní problém vidím v tom, že vlastní populaci nejsme schopni přesvědčit o tom, aby hodnoty, na kterých stojí tento stát, bránila i v situaci, kdy nepřítel nestojí přímo na našich hranicích, přesto nás přímo ohrožuje,“ uvedl třeba náčelník Vojenské policie Otakar Foltýn. Nemyslí si však, že by Česká republika dělala pro Ukrajinu málo. Nesmí s tím ale přestat.

Sám Foltýn patří do věkové skupiny lidí, kteří pomoc Ukrajině podporují nejvíce. Nejčastěji jsou to právě třicátníci a čtyřicátníci. S rostoucím věkem však podpora klesá, přičemž z odpovědí na dotazník vyplynulo, že podpora pomoci Ukrajině u lidí nad 70 let je méně než poloviční.

Náčelník generálního štábu Karel Řehka vidí ještě další důvod, proč by měla Česká republika Ukrajinu podporovat. „Podporu dostávají proto, protože si ji vybojovali. V prvních dnech konfliktu ukázali neskutečné odhodlání, odvahu a dokázali se efektivně bránit a dostatečně to komunikovat do světa. To vyvolalo obrovskou vlnu podpory na Západě. To znamená, že když chcete, aby vám ostatní pomáhali, musíte zabojovat,“ řekl Řehka s tím, že to by mělo být poučením i pro Česko.

Největší zastání má podpora Ukrajině v současné podobě mezi obyvateli Prahy, Zlínského kraje a také mezi Středočechy. Naopak úplné její zastavení prosazují podle ankety Deníku hlavně lidé z Plzeňského a Karlovarského kraje. Mezi nejviditelnější zastánce úplného ukončení podpory patří například nově zvolená senátorka Jana Zwyrtek Hamplová (Nezávislí), podle níž další pomoc Ukrajině prodlužuje válku.

Již vyšlo:
STŘEDA 12. 10.: Rusko, nebo Ukrajina?
ČTVRTEK 13. 10.: Jak by se ke konfliktu měla postavit Česká republika?

Co bude dál:
PÁTEK 14. 10.: Ukrajinci a Ukrajina v Evropě a České republice
VÍKEND 15.-16. 10.: Rusové v Evropě a České republice
PONDĚLÍ 17. 10.: Jsou energie a inflace důležitější než válka?
ÚTERÝ 18. 10.: Válka a média
STŘEDA 19. 10.: A co bude, až válka skončí
ČTVRTEK 20. 10.: Shrnutí tématu