Narodila se 21. října 1988 do velké rodiny. Zřejmě i proto má ráda kolem sebe hodně lidí.

Na základní škole chodila do sportovní třídy, čemuž se, vzhledem ke svému údajnému nepohybovému nadání, dodnes diví. „Měla jsem v podstatě jen jeden kroužek, a to skauta,“ prozradila žena, která před časem působila i jako mluvčí nymburské nemocnice.

„Skautské středisko Cefeus je taková další rodina, která mě učila a pořád učí, jak se v životě chovat nejen k ostatním a přírodě kolem, ale taky sám k sobě. Od první oddílovky je to už 25 let a myslím, že mě vychovali dobře,“ říká o sobě Bára Jánská.

Pomoc ostatním chtěla promítnout i do své práce, proto vystudovala psychologii v Plzni a magisterský titul má z Resocializační pedagogiky na Univerzitě Pardubice. Následně spojila oba obory v práci s lidmi s duševním onemocněním v hradecké neziskové organizaci.

Skautské středisko bylo vždycky hodně akční, to Báře Jánské hodně dalo. „Například plánování akcí, vaření i pro sto lidí a hlavně cestování! To miluju! Jen tak nalehko s krosnou. Nevydržím na jednom místě, a když jsem v nějaké zemi, chci z ní vidět, co nejvíc to jde. Největším zážitkem pro mě byla asi Etiopie, naposledy to bylo Portugalsko,“ vybavuje si své zážitky.

Hodně se nacestovala i po Čechách. Několikrát se také stěhovala. Naposledy to bylo před pár lety zpět do Nymburka. „Vždy jsem tu chtěla žít. Je to sice menší město, ale žije tu spousta lidí, kteří jsou akční, díky tomu se pořád něco děje. V životě mám štěstí na skvělé přátele a v Nymburce jich mám nejvíce,“ konstatovala usměvavá žena.

Cestování a skauting není její jedinou zálibou. „V poslední době se zajímám o to, jak žít více eko a zero waste. Někdo by možná řekl,že jsem s tím až otravná. Spoustu času trávím s rodinou a přáteli. Bez puštěné muziky si ráno ani nevyčistím zuby a bez hudebního festivalu není léto. A také mám ráda dobré jídlo, víno a rum,“ zakončila vyprávění o sobě Bára Jánská.