V takzvané první větvi kauzy korupčního ovlivňování zakázek Středočeského kraje, jež odstartovala v roce 2012 pověstným zatčením hejtmana v Rudné s krabicí na víno obsahující sedm milionů korun, Nejvyšší soud odmítl všechna podaná dovolání – velmi obsáhlá s řadou námitek – jak ze strany obhájců odsouzených, tak od nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana v jejich neprospěch. V úterý o tom informoval Rathův advokát Roman Jelínek – a ve středu to potvrdil i soud. Zveřejnil současně svůj verdikt s odůvodněním.

Výhrady se uplatnit nemohou

Nejvyšší soud mimo jiné konstatoval, že je k dispozici dostatek důkazů potvrzujících sofistikovanou trestnou činnost. A mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček uvedl, že odvolací senát vrchního soudu si v této kauze počínal tak, že ve vztahu k podáním advokátů není důvod cokoli napravovat na jeho postupu i jeho rozhodnutí.

Trochu jinak se jeví situace v případě dovolání podaného nejvyšším státním zástupcem. Ten se přesevším ohrazoval proti tomu, že vrchní soud opakovaně neuznal jako důkaz policejní odposlechy – ačkoli Nejvyšší soud mezitím konstatoval, že jejich nasazení bylo v pořádku – a v důsledku toho vyřadil z výroku o vině některé žalované skutky týkající se zejména pořizování vybavení do oblastních nemocnic kraje (konkrétně v Rathově případě šlo o čtyři z pěti bodů obžaloby). Vedlo to i ke zmírnění trestů původně uložených středočeským krajským soudem. V tomto případě se však, zjednodušeně řečeno, jakkoli zasáhnout nedá.

Mluvčí Tomíček vysvětlil, že v dovolání podaném v neprospěch obviněných nelze namítat extrémní nesoulad mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými zjištěními. Plyne to z pravidel, jež souzené lidi chrání jako slabší procesní stranu. A Nejvyšší soud nemůže v této věci uplatit své stanovisko, byť to byl právě on, kdo v minulosti, v roce 2017, rozhodl, že vrchním soudem odmítané odposlechy byly v pořádku a jejich povolení řádné.

Právní bitva bude pokračovat

Po nynějším kroku Nejvyššího soudu je možné podat stížnost k Ústavnímu soudu ČR – a Rathův advokát Jelínek potvrdil, že už také pomýšlí na podání žaloby do Štrasburku; k Evropskému soudu pro lidská práva. Připravuje se také uplatňovat nárok na náhradu škody vůči státu, jestliže klient nakonec nebyl uznán vinným z přijetí úplatku.

V rámci první větve kauzy Rath dostal již 26. června 2019 pravomocně sedmiletý trest odnětí svobody a desetimilionový trest peněžitý. V rámci projednávání druhé větve, kdy už vedle osob byly souzeny (a odsouzeny) i firmy, mu středočeský krajský soud pobyt ve vězení ještě o rok prodloužil. Přísnější tresty dostali i někteří další aktéři známí z první větve, včetně Rathových spolupracovníků Kateřiny a Petra Kottových. Prozatím vše nepravomocně; u druhé větve případu se čeká na projednání před odvolacím senátem.